TAGILSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 153

TAGILSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 153 (rus. Tagilskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 153 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 153).

Byl zřízen v létě 1943 ve Sverdlovské oblasti 150 km severně od Sverdlovsku (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) v městě Nižnij Tagil zřejmě z dosavadního 4. TÁBOROVÉHO STŘEDISKA MONĚTNO-LOSINOVSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 84 (viz). V táboře byli především němečtí vojáci a zajatí příslušníci dalších armád bojujících po boku Německa s SSSR a mezi internovanými převažovali Poláci a Ukrajinci. Všichni pracovali v místním průmyslu; téměř čtyři tisíce německých zajatců budovalo Novotagilský hutní kombinát. Součástí zajateckého tábora byla zvláštní nemocnice č. 2929 (rus. specialnyj gospital № 2929 nebo zkr. specgospital № 2929) s kapacitou 1100 lůžek. Je zmiňován také v záznamech z roku 1949. Počátkem následujícího roku po ukončení repatriace válečných zajatců z druhé světové války ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu byl zřejmě zrušen. V Nižním Tagilu bylo v letech 1943-1954 rovněž sídlo TAGILLAGU (viz).