ASTRACHANLAG

ASTRACHANLAG (zkr. z rus. Astrachanskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Astrachaňský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 17. 4. 1940 přejmenováním PRORVLAGU (viz).

Zrušen: 9. 2. 1950 sloučením s Odborem nápravněpracovních kolonií Správy Ministerstva vnitra SSSR v Astrachaňské oblasti (rus. Otděl ispravitělno-trudovych kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Astrachanskoj oblasti nebo zkr. OITK UMVD po Astrachanskoj obl.) do Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Astrachaňské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Astrachanskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Astrachanskoj obl.).

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: do září 1942 na jihu Ruska v Povolží na území bývalé Astrachanské gubernie v tehdejší Stalingradské (dnes Volgogradská) oblasti a za druhé světové války ve Střední Asii v Kazašské sovětské socialistické republice (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy); později po porážce německých vojsk u Stalingradu se tábor vrátil do Povolží do mezitím v roce 1943 zřízené Astrachanské oblasti.

Správa sídlila: do září 1942 v deltě Volhy do Kaspického moře v přístavním městě Astrachaň; potom až března 1943 na opačném břehu Kaspického moře v Kazašské sovětské socialistické republice (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v městě Gurjev (dnes Aterau nebo Atyrau) v deltě řeky Ural a od března 1943 znovu v Astrachani 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1949 5353; 1. 1. 1941 5265; 1. 7. 1941 6105; 1. 1. 1942 7865; 1. 4. 1942 5915; 1. 1. 1943 6550 2; 1. 1. 1944 4695; 1. 1945 5150; 1. 1. 1947 5289; 1. 1. 1949 4517; 1. 1. 1950 3920.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: rybolov; doplňování kontingentů pracovní sily pro stavbu ropovodu Baku─Gurjev─Kandagač 3.

  1. V Astrachani sídlila také v letech 1943─1946 správa Kaspijlagu (viz) a v Gurjevu (dnes Aterau) působila krátce od ledna do března 1943 správa Gurlagu (viz). ↩

    Dnes je na hlavním astarachaňském náměstí památník obětem politických represí; náměstí nese však stále jméno Vladimíra Iljiče Lenina!

    Ještě v roce 2003 bylo v Astrachani sídlo dvou Nápravních kolonií Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF).

  2. Z toho 894 žen. ↩

    1483 vězňů odsouzených za kontrarevoluční činy.

  3. Dnes Baku─Aterau─Okťabrsk. ↩