TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 8

TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 8 (rus. lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 8 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 8).

Byl zřízen na základě výnosu č. 9898 Státního výboru pro obranu SSSR (rus. Gosudarstvennyj komitět oborony SSSR nebo zkr. GKO) „O příjmu, ubytování, pracovním využití zajatých příslušníků japonské armády“ (rus. O prijomě, razměščeniji, trudovom ispolzovaniji vojennoplennych japonskoj armiji) z 23. 8. 1945 rozkazem č. 001026 Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD) ukládajícím náčelníkovi Hlavní správy táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS NKVD SSSR) a náčelníkům příslušných správ Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UNKVD) zřídit osm táborů pro 200 tisíc japonských zajatců a internovaných japonských občanů z Mandžuska a Koreje. Byl rozmístěn ve východní Sibiři v Irkutské oblasti se správou v dnes patrně již zaniklé osadě Novo-Griševo. Měl plánovanou kapacitu deset tisíc zajatců a internovaných; počátkem roku 1946 jich však bylo pouze 1445. Pro extrémně špatné hygienické podmínky byl téhož roku v březnu zrušen.