ASBEST
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Lager Asbest (čes. tábor Asbest).
V městě Asbest na středním Uralu ve Sverdlovské oblasti 57 km jihovýchodně od Sverdlovska (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) byla již počátkem čtyřicátých let ASBESTSKÁ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ KOLONIE SPRÁVY NÁPRAVNĚPRACOVNÍCH KOLONIÍ SPRÁVY LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR VE SVERDLOVSKÉ OBLASTI (rus. Asbestovskaja ispravitělno-trudovaja kolonija Upravlenija ispravitělno-trudovych kolonij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR [UITK NKVD]) s kapacitou 1100 vězňů pracujících podle zakázek místního průmyslu. V roce 1942 se Asbest stal sídlem 7. TÁBOROVÉHO ODDĚLENÍ MONĚTNO-LOSINOVSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 84 1 přeměněného v roce 1944 na ASBESTSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 84 (viz). V roce 1947 byl tábor zrušen. V roce 1951 byl obnoven jako 4. TÁBOROVÉ ODDĚLENÍ TÁBORA SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI ODSOUZENÝCH VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 476 dislokované ve 4. táborové zóně BAŽENOVLAGU (viz) s kontingentem tří tisíců zajatců odsouzených sovětskými soudy za válečné zločiny; zajatci-vězni 1 pracovali především v závodě na zpracování osinku. Viz MONĚTNO-LOSINOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 84 pozn. 1, ASBESTSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 84 a TÁBOR SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI ODSOUZENÝCH VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 476.
-
V některých dokumentech je toto oddělení označováno jako 4. ↩