ŠEPETOVKA
Ve vzpomínkách polských pamětníků je používána polská transkripce: Szepietówka.
Pouze takto označují polští historici tábor v Ukrajinské sovětské socialistické republice (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) v Kamenec-Podolské oblasti (rus. Kameněc-Podolskaja oblast; ukr. Kamjanec-Podilskija oblast; od roku 1954 Chmelnická oblast; ukr. Hmelnycka oblast) 100 km od Proskurova (od roku 1954 Chmelnickij; ukr. Hmelkickij) v městě Šepetovka (ukr. Šepetivka), zřízený po násilném rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz v září 1939 pro internované polské vojáky a funkcionáře polské státní správy a úřadů z okupovaného východního Polska 1. Tábor s kapacitou kolem osmi tisíc internovaných byl umístěn v místních kasárnách a v sousedním parku; a podle polských historiků jim prošlo více než třicet tisíc Poláků. Důstojníci byli postupně převezeni do KOZELSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE a STAROBĚLSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (oba viz) a příslušníci polské policie do OSTAŠKOVSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (viz). V roce 1940 byla část internovaných řadových vojáků a poddůstojníků a obyčejných polských občanů pocházejících z území anektovaného Sovětským svazem byla propuštěna do svých domovů a část internovaných z polských území okupovaných Německem byla předána Němcům. Zbylí byli odtransportováni do táborů v Krivoroží (rus. Krivorožje; ukr. Kryvorižžja) 2 a na sever Sovětského svazu. V prosinci 1939 byl tábor zrušen. Po útoku Německa na Sovětský svaz v červnu 1941 vstoupila do Šepetovky německá armáda a na okraji města zřídila tábor naopak pro zajaté příslušníky Rudé armády. Po skončení války se tábora ujal zřejmě opět Lidový komisariát vnitra SSSR.Viz rovněž ŠEPETOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU (od roku 1946 MINISTERSTVA) VNITRA SSSR č. 306.