ŠČUGORLAG

ŠČUGORLAG (zkr. z rus. Ščugorskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Ščugerský nápravněpracovní tábor).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Ščurlag.

Zřízen: 15. 9. 1945 vyčleněním z INTALAGU (viz).

Zrušen: 30. 12. 1946 reorganizováním na táborové oddělení INTALAGU.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů důlních a hutních závodů Lidového komisariátu (později Ministerstva) vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gorno-metallurgičeskich predprijatij Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULGMP NKVD [MVD] SSSR) a od 15. 11. 1946 Intalagu.

Nacházel se: na severu Ruska v Komijské autonomní sovětské socialistické republice (dnes Republika Komi v rámci Ruské federace).

Správa sídlila: v Kožvském (dnes zřejmě Vuktylskij) okresu na dole Egžid-Kyrta 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1946 2286; 1. 12. 1946 4491.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba uhlí; stavba šachty č. 3; stavba úzkokolejné železnice do přístavu na řece Pečoře 2.

  1. Důl se zřejmě nacházel asi 100 km jižně od Pečory na pravém břehu stejnojmenné řeky u osady Ydžid-Kyrta; na současných mapách jsou však vyznačeny již pouze osada Edžiďag a necelých dvacet kilometrů jižněji na stejném břehu přístav Kyrta. ↩

    Několik kilometrů nad Edžiďagem vtéká do Pečory řeka Ščuger a rozmístění tábových jednotek kolem ní dalo název celému komplexu.

    V letech 1929─1960 bylo v různých dobách v Komijské ASSR ještě osmnáct dalších ústředně řízených táborů (táborových komplexů).

    Naproti tomu v roce 2003 bylo na stejném území čtyřicet Nápravních kolonií Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF). Správa jedné z nich sídlí také v Edžiďagu.

  2. Buď do Edžiďagu nebo do Kyrty. ↩