SUZDALSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

SUZDALSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Suzdalskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR [NKVD SSSR] dlja vojennoplennych) 1.

Byl zřízen v červenci 1941 v centru evropské části Ruska v Ivanovské oblasti (později území Vladimirské oblasti) východně od Moskvy v starobylém městě Suzdalu v prostorách bývalého Spaso-Jefimovského kláštera 2 a určen pro dva tisíce příslušníků polské armády, převezených po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu 3, evakuovaných po útoku Německa na Sovětský svaz ze zajateckých táborů na Kolském poloostrově. Hned v následujícím měsíci bylo většině dovoleno vstoupit do zřizovaných polských jednotek bojujících po boku Sovětského svazu proti Německu. Podle informace pro lidového komisaře vnitra SSSR z července 1941 bylo v táboře také 113 Čechů [a zřejmě i Slováků] patrně rovněž se hlásících do československé vojenské jednotky vznikající tehdy v rámci sovětské armády. Po odchodu tohoto kontingentu byl v klášteře zřízen SUZDALSKÝ ZVLÁŠTNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (viz).

  1. Byl podřízen Správě pro válečné zajatce Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije po vojennoplennym Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UV NKVD SSSR). ↩

    Do roku 1943 nebyly zajatecké tábory označovány čísly.

  2. Klášter byl po uchopení moci bolševickým režimem zrušen a již v roce 1923 v něm byl zřízena věznice pro politické vězně označovaná tehdejší sovětskou byrokratickou terminologií jako izolátor Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. i. o. n. OGPU SSSR); později bylo všeobecně používáno zkratkové označení politizolátor (rus. politizoljator); v roce 1935 byla přejmenována na věznici zvláštního určení (rus. ťurma osobogo naznačenija). ↩

    Jednotná hlavní politická správa SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR) byla do roku 1934 předchůdkyní všesvazového Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR).

  3. Viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 1. ↩