STAVBA HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 2 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 2 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo Glavnogo upravlenija šossejnych dorog Ministěrstva vnutrennich děl SSSR № 2 i ispravitělno-trudovoj lager nebo zkr. Stroitělstvo GUŠOSDORa MVD SSSR № 2 i ITL).

Zřízena: 12. 10. 1949 1.

Zrušena: 29. 4. 1953 předáním táborových jednotek Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva spravedlnosti SSSR v Krasnodarském kraji (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva justiciji SSSR po Krasnodarskomu kraju nebo zkr. UITLK UMJu po Krasnodarskomu kr.).

Byla podřízena: Hlavní správě silnic Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije šossejnych dorog Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUŠOSDOR MVD SSSR).

Nalézala se: v Ukrajinské SSSR (dnes samostatná Ukrajinská republika) a na jihu Ruska v Krasnodarském kraji.

Správa sídlila: zpočátku v Charkově (ukr. Charkiv) a potom v městě Armaviru ve vnitrozemí Krasnodarského kraje.

Oficiálně udávané počty vězňů: plánovaný stav 6000 2; 1. 1. 1950 2303; 1. 1. 1951 5248; 1. 1. 1952 2524; 1. 1. 1953 1830.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba silnice Charkov (ukr. Charkiv)* ─Simferopol v úseku Charkov─Novomoskovsk (ukr. Novomoskovsk) a silnice Kyjev (ukr. Kyjiv) ─*Charkov─Rostov na Donu v úseku Poltava─Charkov─Zakomělskaja.

  1. Do zřízení tohoto komplexu dodával pracovní síly Stavbě Hlavní správy silnic Ministerstva vnitra SSSR č. 2 Charkovský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Ministerstva vnitra SSSR č. 401 (viz). ↩

  2. Do tohoto komplexu nesměli být posíláni odsouzení za zvlášť nebezpečné trestné činy (kontrarevoluční činnost, banditismus, loupeže, krádeže) a recidivisté. ↩