STAVBA HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 1 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 1 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo Glavnogo upravlenija šossejnych dorog Ministěrstva vnutrennich děl SSSR № 1 i ispravitělno-trudovoj lager nebo zkr. Stroitělstvo GUŠOSDORa MVD SSSR № 1 i ITL).

Zřízena: 12. 10. 1949 1.

Zrušena: 29. 4. 1953 předáním táborových jednotek BAKOVLAGU (viz).

Byla podřízena: Hlavní správě silnic Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije šossejnych dorog Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUŠOSDOR MVD SSSR).

Nalézala se: zpočátku v Kurské oblasti a potom ve Vorošilovgradské (dnes Luganská) oblasti v Ukrajinské SSSR (dnes samostatná Ukrajinská republika) a nakonec přímo v Moskvě.

Správa sídlila: zpočátku šedesát kilometrů jižně od Kurska v městě Obojaň a potom v městě Krasnyj Luč (ukr. Krasnij luč) a nakonec v Moskvě.

Oficiálně udávané počty vězňů: plánovaný stav 6100 2; 1. 12. 1949 904; 1. 1. 1950 1798; 1. 1. 1951 4602; 1. 1. 1952 4709; 1. 1. 1953 4334.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: rekonstrukce silnice Moskva─Charkov (ukr. Charkiv) v úseku Kursk─Charkov; stavba silnice Kyjev─Charkov─Rostov na Donu v úseku Děbalcovo (ukr. Děbalceve)─Novo-Šachtinsk; stavba silnic v Moskevské oblasti (například Naugolnoje─Žiklino, Dmitrov─Rogačevo, Dmitrov─Kuzněcovo, Selenkino─Golicyno, Klin─Rogačevo a Klin─Karavajevo); stavba mostu přes řeku Moskvu u města Vokresensku.

  1. Podle ruských historiků do zřízení tohoto komplexu dodával pracovní síly Stavbě Hlavní správy silnic Ministerstva vnitra SSSR č. 1 tábor válečných zajatců č. 395; jde však zřejmě o chybný záznam neboť tábor s tímto číslem byl dislokován na opačné straně od Moskvy v Kalininské (dnes Tverská) oblasti; viz Verchněvolžský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 395. Dodavatelem pracovní sily pro tuto stavbu byl proto nejspíš Kurský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 145 (viz). ↩

  2. Do tohoto komplexu nesměli být posíláni odsouzení za zvlášť nebezpečné trestné činy (kontrarevoluční činnost, banditismus, loupeže, krádeže) a recidivisté. ↩