STAVBA 940 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 940 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 940 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Stroitělstva 940.

Zřízena: mezi 17. 3. 1949 a 15. 4. 1949 přejmenováním STAVBY 882 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).

Zrušena: 29. 4. 1953.

Byla podřízena: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR).

Nalézala se: na jihu Ukrajinské sovětské socialistické republiky (dnes samostatná Ukrajinská republika); řada táborových jednotek se však zřejmě nalézala mnoho set kilometrů v hloubi Ruska.

Správa sídlila: v městě Dněprodzeržinsk (dnes ukr. Dniprodzerdžinsk).

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1950 5601; 1. 1. 1951 6256; 1. 1. 1952 9142; 1. 4. 1952 6414 1; 1. 1. 1953 4917; 15. 4. 1953 3673.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba báňské správy rudných dolů č. 10 v Pjatigorsku 2; výstavba závodu 906; stavba kombinátu č. 9 2. Hlavní správy při Radě ministrů SSSR (rus. 2-oje Glavnoje upravlenije pri Sovetě ministrov SSSR nebo zkr. 2-oje GU pri SM SSSR); stavba Želtorečenské báňské správy rudných dolů 3; stavba Pervomajské báňské správy rudných dolů 4; stavba sovchozu p. Schr. 10/1 v železniční stanici Russkij Brod v Orelské oblasti a sovchozu p. Schr. 10/2 v železniční stanici Nikiforovka v Tambovské oblasti 5; stavba kasáren zvláštních jednotek Hlavní správy vnitřní ochrany Ministerstva státní bezpečnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije vnutrenněj ochrany Ministěrstva gosudarstvennoj bezopasnosti SSSR nebo zkr. GUVO MGB SSSR) dislokovaných na závodě 906 6; práce na reorganizované Stavbě 159 7; stavba betonárky; stavba lesního závodu; projekční práce rozšíření Dněprodzeržinského závodu dusíkatých hnojiv 8; projekční práce na stavbě rudného dolu v Běštau 9; zemědělské práce v lokalitě Pjatigorsku; stavba letních vil pro vědecké pracovníky a inženýrskotechnické kádry na jižním pobřeží Krymu 10; zabezpečení objektů likvidované Správy 159 11; zabezpečování provozu Romankovského vodovodu 12, bytová a komunální výstavba.

  1. Z toho 2019 žen. ↩

    31 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  2. V roce 1951 převzato Stavbou 621 s nápravněpracovním táborem (viz). ↩

    Téměř 1000 km jihovýchodně od Dněprodzeržinska ležící Pjatigorsk patřící do proslulé skupiny lázní Kavkazské minerální vody (rus. Kavkazskije miněralnyje vody) v Stavropolském kraji v Rusku (dnes Ruská federace).

  3. V železniční stanici Žoltaja reka (ukr. Žovtaja rika) 150 km západně od Dněpropetrovska (ukr. Dnipropetrovsk); dnes město Žovtyje vody. V padesátých letech významné středisko těžby a zpracování uranové rudy; dnes je těžba již zastavena. ↩

  4. V Pervomajsku (ukr. Pervomajsk) v Dněpropetrovské oblasti (ukr. Dnipropetrovska oblasť) v tradiční oblasti těžby železných rud v Krivoroží (rus. Krivorožje; ukr. Kryvorižžja). Dnes Pervomajská báňská správa společnosti (ukr. Pervomajske šachtobudivelně upravlynnja) koncernu Kryvbasruda. ↩

  5. Russkij Brod je od Dněprodzeržinska více než 500 km severně v Rusku. ↩

    Nikiforovka je od Dněprodzeržinsku mnoho set kilometrů severovýchodně v Rusku.

    Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky.

    Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali. Sovchozy budované Stavbou 940 byly podle ruských historiků zřejmě právě takovými.

  6. Viz Bělozerské táborové oddělení pozn. 2. ↩

  7. Původně Stavba 159 s nápravněpracovním táborem (viz); stavěla především státní vily a různá lázeňská zařízení na pobřeží Černého moře. V roce 1950 byl tábor zrušen. ↩

  8. Rovněž v lokalitě Kavkazských minerálních vod ve Stavropolském kraji v Rusku. ↩

    Viz Stavbu 882 s nápravněpracovním táborem.

  9. Viz Stavbu 621 s nápravněpracovním táborem pozn. 3. ↩

  10. Ukr. Krym. Šlo patrně o oblast kolem Jalty. ↩

  11. Viz pozn. 6. ↩

  12. Dnes město Romaniv na Dněpru několik desítek kilometrů nad Dněpropetrovskem. ↩