STAVBA 621 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM
STAVBA 621 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 621 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).
Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) pri stroitělstvu rudoupravlenija № 10.
Zřízena: 4. 5. 1951 pod označením Nápravněpracovní tábor při Stavební správě výstavby báňské správy rudných dolů č. 10 (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] pri Stroitělnom upravlenii [SU] po stroitělstvu [str-vu] rudoupravlenija № 10).
Zrušena: 29. 4. 1953.
Byla podřízena: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR) a od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).
Nalézala se: na severním Kavkazu v Stavropolském kraji.
Správa sídlila: v proslulém lázeňském městě Pjatigorsk.
Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1951 1780; 1. 1. 1952 1869; 1. 4. 1952 2592 1; 1. 1. 1953 3756; 15. 3. 1953 4534.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: výstavba báňské správy rudných dolů č. 10 2. Hlavní správy při Radě ministrů SSSR (rus. 2-oje Glavnoje upravlenije pri Sovetě ministrov SSSR nebo zkr. 2-oje GU pri SM SSSR); stavba Eškakonského vodovodu 2; stavba úpravárenského závodu; stavba elektrického vedení vysokého napětí od okresní elektrárny v Běštau k nalezišti na hoře Byk a od města Byk k průzkumné lokalitě na hoře Verbljud 3; stavba tepelné elektrárny; stavba závodu na výrobu betonové směsi; stavba závodu na výrobu škvárobetonových panelů; stavba provozu na výrobu ze železobetonu; stavba silnice; stavba železniční odbočky; bytová a průmyslová výstavba; těžba kamene a písku; nakládka a vykládka materiálů 4.
-
Z toho 537 žen. ↩
-
Z řeky Eškakon. ↩
-
Železniční stanice Běštau na úpatí stejnojmenné hory (vysoké 1400 m) s pěti vrcholy; Běštau v turkotatarském jazyce znamená „pětihoří“ a odtud název nedalekého Pjatigorska, nejstarších z proslulé skupiny lázní Kavkazské minerální vody (rus. Kavkazskije miněralnyje vody). V padesátých letech byla v oblasti severně od hory Běštau kolem Železnovodska zahájena těžba uranové rudy; v polovině osmdesátých let byla jako neekonomická zastavena. ↩
-
Ruští historici soudí podle dostupných dokumentů, že pracovní síla vězňů byla využita především na výstavbu města Lermontov (dř. obec Lermontovskij) a přípravu tamního naleziště uranové rudy k těžbě. Dnes je těžba již rovněž zastavena. ↩