STAVBA 601 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 601 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 601 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo 601.

Zřízena: 25. 4. 1949 1.

Zrušena: 14. 5. 1953 přejmenováním na VORONINLAG (viz).

Byla podřízena: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR) a od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).

Nalézala se: na jihovýchodě Západosibiřské nížiny v Tomské oblasti 2.

Správa sídlila: v městě Tomsk.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 12. 1949 11007; 1. 1. 1950 10912; 10. 6. 1950 17356 3; 1. 1. 1951 16669 4; 1. 1. 1952 22238; 1. 1. 1953 33983; 1. 4. 1953 31808 5.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Zauralských strojíren 6; stavba tepelné elektrárny; rozšíření tomské hydroelektrárny; výstavba závodu „D-6“; stavba závodu „SU-1“; stavba závodů „B“ a „I“ 7; stavba sídliště; práceském závodě na výrobu škvárobetonových panelů Ministerstva dopravy a spojů SSSR (rus. Ministěrstvo putěj soobščenija SSSR nebo zkr. MPS SSSR); stavba tábora pro Odbor nápravněpracovních kolonií Správy ministerstva spravedlnosti SSSR v Tomské oblasti (rus. Otděl ispravitělno-trudovych kolonij Upravlenija Ministěrstva justiciji SSSR po Tomskoj oblasti nebo zkr. OITK UMJu po Tomskoj obl.); stavba kasáren zvláštních jednotek Hlavní správy vnitřní ochrany Ministerstva státní bezpečnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije vnutrenněj ochrany Ministěrstva gosudarstvennoj bezopasnosti SSSR nebo zkr. GUVO MGB SSSR) 8 dislokovaných na kombinátě 816; stavba objektů Polytechnického institutu 9; bytová výstavba; stavba dvou dřevozpracujících kombinátů; stavba tří cihelen; stavba závodu na výrobu škvárobetonových panelů 10; stavba závodu na výrobu železobetonové produkce; stavba objektů Tomské státní univerzity 11; stavba vodárenské čerpací stanice; těžba a zpracování dřeva; práce ve štěrkovně; práce v automobilových opravnách; práce ve strojírenských opravnách; zemědělské práce v sovchozu Zavarzino a v pomocném hospodářství Meženinovka 12; stavba železniční odbočky a kusé koleje; stavba silnic; stavba maltovny; stavba závodu na výrobu z vyztuženého pěnového betonu; stavba vojenského městečka pro dva pluky 13; práce v závodech vyrábějících stavební materiál 14.

  1. Na počátku bylo usnesení sovětské vlády z 26. 3. 1949 vybudovat nedaleko Tomsku kombinát na výrobu vysoce obohaceného uranu 235 a plutonia; budoucí kombinát dostal krycí označení jako Zauralský závod Glavpromchimu (rus. Zauralskaja kontora Glavpromchima) nebo pouze Kombinát č. 816. Stavba kombinátu byla svěřena Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavpromstroj či GULPS MVD SSSR). ↩

    6. 4. 1949 vydal ministr vnitra SSSR rozkaz u dosavadního Nápravněpracovního tábora „A“ Odboru nápravněpracovních kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Tomské oblasti (rus. Ispravitělno-trudovoj lager „A“ Otděla ispravitělno-trudovych kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Tomskoj oblasti nebo zkr. ITL „A“ OITK UMVD SSSR po Tomskoj obl.; viz Tomský nápravněpracovní tábor) zřídit správu Stavby č. 601 (rus. Upravlenije stroitělstva № 6) s krycím označením p. schr. č. 5 (rus. p/ja № 5).

  2. Kombinát měl být vybudován v Iglakovského polesí (rus. Iglakovskaja lesnaja dača) na místě několika malých osad dvacet kilometrů severozápadně od Tomsku na vysokém břehu nad řekou Tom; většina táborových jednotek byla proto rozmístěna zřejmě také v tomto prostoru. ↩

  3. K 1. 5. 1950 bylo na Stavbě 601 s nápravněpracovním táborem 2385 vězňů odsouzených k těžkým nuceným pracím. ↩

    K 10. 6. 1950 bylo z celkového počtu vězňů 3317 žen.

  4. 2279 vězňů odsouzených k těžkým nuceným pracím se zařazením mezi invalidy. ↩

  5. Podle některých historiků po amnestii vyhlášené 27. 3. 1953 po Stalinově smrti bylo během dvou měsíců propuštěno přes 22 tisíc vězňů a byl ohrožen další průběh stavby; proto muselo být na stavbu neprodleně přisunuto z různých sibiřských posádek 26 tisíci příslušníků Sovětské armády. ↩

  6. Rus. Zauralskij mašinostroitělnyj zavod; patrně některý z dnešních podniků vyrábějících strojní zařízení pro elektrotechnický průmysl. ↩

  7. Krycí označení prvního jaderného reaktoru rovněž označovaného jako objekrt č. 5 (rus. objekt № 5). ↩

  8. Viz Bělozerské táborové oddělení pozn. 2. ↩

  9. Rus. Politěchničeskij institut; první vysoké učení technické na Sibiři (založeno v roce 1896). Dnes Tomská polytechnická univerzita (rus. Tomskij politěchničeskij institut). ↩

  10. Všechno pro potřeby budoucího kombinátu. ↩

  11. Rus. Tomskij gosudarstvennyj univerzitět nebo zkr. TGU; nejstarší univerzita na Sibiři a Dálném východě (založená v roce 1878). ↩

  12. O sovchozech viz Stavba 565 s nápravněpracovním táborem pozn. 10. ↩

    O pomocných hospodářstvích viz Olchovlag pozn. 1.

    Dnes patří akciová společnost Zavarzino k nejvýznamnějším plemenářským podnikům v oblasti. Sovchoz Meženinovka ve druhé polovině devadesátých let zanikl; dnes místo něho vnikla akciová společnost Meženinovskaja se zaměřením na drůbežářství.

  13. Šlo o 12. vojenský stavební pluk a 17. vojenský stavební pluk tvořicí hlavní síly Správy vojenských stavebních jednotek č. 228 (rus. Upravlenije vojenno-stroitělnych častěj № 228) známou rovněž pod krycím označením VÚ č. 20161 (rus. v/č № 20161). ↩

  14. V roce 1954 byla obec vzniklá kolem kombinátu prohlášena za město a pojmenována Seversk; ve všeobecném povědomí zůstalo však počáteční krycí označení Tomsk-7. ↩

    Dnes je Seversk jedním z nejvýznamnějších středisek ruského jaderného programu a patří mezi ZATO (zkr. z rus. Zakrytoje administrativnoterritorialnoje obrazovanije neboli čes. Uzavřený administrativněúzemní útvar) neboli – jak píší ruští publicisté – je to „město za ostnatým drátem“.

    Uzavřené administrativněúzemní útvary (rus. Zakrytoje administrativnoterritorialnoje obrazovanije neno zkr. ZATO) jsou to uzavřená města označená obvykle kromě místního názvu ještě číslem. V Ruské federaci je jich stále 42 ZATO. Jde o střediska především jaderného výzkumu a vývoje zbraňových systémů; 32 ZATO podléhá ministerstvu obrany a deset ministerstvu pro atomovou energii.