STAVBA 560 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 560 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 560 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo 560.

Zřízena: mezi 17. 4. 1949 a 6. 4. 1949 přejmenováním STAVBY 90 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).

Zrušena: 15. 11. 1952 a táborové jednotky byly předány a STAVBĚ 565 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).

Byla podřízena: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR).

Nacházel se: v sovětské metropoli Moskvě 1.

Správa sídlila: v ulici Bolšaja Serpuchovka 14 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1950 18293; 1. 1. 1951 21971; 1. 1. 1952 13190; 1. 3. 1952 6469 3.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: vstavba zařízení „S-25“ pro Fyzikální ústav Akademie věd SSSR 4; stavba laboratoře č. 6 Akademie věd SSSR 5; stavba provozní budovy Fyzikálního ústavu Akademie věd SSSR; stavba provozních a pomocných budov pro Konstrukční kancelář 1 Ministerstva pro vyzbrojení SSSR (rus. Konstruktorskoje bjuro 1 Ministěrstva vooruženija SSSR nebo zkr. KB-1 MO SSSR) 6; stavba budov chemické a fyzikální fakulty a laboratoře stavby látek Moskevské státní univerzity (rus. Moskovskij gosudarstvennyj univěrzitět imeni [im.] M. V. Lomonosova nebo zkr. MGU) na jihozápadě Moskvy na Leninských (dř. a dnes opět Vorobjovských) horách 7; stavba objektů Moskevského kombinátu na výrobu tvrdých kovů 8; stavba Termotechnické laboratoře Akademie věd SSSR 9; stavba Vědeckovýzkumného ústavu vakuové techniky 10; stavba ústavu geochemie 11; stavba Vědeckovýzkumného ústavu 20 Ministerstva průmyslu zařízení spojů SSSR (rus. Naučno-issledovatělskij institut 20 Ministěrstva promyšlennosti sredstv svjazi SSSR nebo zkr. NII-20 MPSS SSSR) 12; stavba Moskevské projekční kanceláře Glavgorstroje; práce na Stavbě 442 v Kalužské oblasti 13; stavba administrativní budovy a kasáren pro zvláštní jednotky Hlavní správy vnitřní ochrany Ministerstva státní bezpečnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije vnutrenněj ochrany Ministěrstva gosudarstvennoj bezopasnosti SSSR nebo zkr. GUVO MGB SSSR) dislokované při Konstrukční kanceláři 1 Ministerstva pro vyzbrojení SSSR 14; stavba objektů Vědeckovýzkumného ústavu Glavgorstroje a Gosznaku 15; stavba Vojkovova slévárenského závodu (rus. Čugunnolitějnyj zavod imeni [im.] P. L. Vojkova) na Leningradském prospektu a stavba elektrotermického provozu 16; stavba závodu na elektrolýzy 17; stavba Karpovova ústavu 18; práce pro Karačajevský kombinát Paláce sovětů 19; stavba Vědeckovýzkumného ústavu 9 20; stavba ústavu biofyziky 21; stavba závodu 528 Ministerstva průmyslu zařízení spojů SSSR; stavba hydrotechnické laboratoře Akademie věd SSSR 22; stavba budovy na Miuském náměstí 3 na severozápadě centra Moskvy 23; stavba budovy ve Vladimirovově ulici nedaleko Kremlu; komunální výstavba v osadě Sokol na severozápadě Moskvy 24; výstavba obytného sídliště v Tušinu 25; stavba obytných domů v nedalekém Koptěvu 26 a v Novopodmoskovské ulici 27; stavba vodovodu a kanalizace v Tušinu a Koptěvu; stavba obytných domů pro Gidroprojekt na Okťabrské pláni 28 a v Tušinu a na východě Moskvy v Izmajlovu; výstavba sídlišť na východním okraji Moskvy v Kuncevu a na jihozápadním okraji v Čerjomuškách 29; stavba vojenského městečka pro příslušníky zvláštních jednotek Hlavní správy vnitřní ochrany Ministerstva státní bezpečnosti SSSR v Koptěvu; stavba domů na Volokamské silnici 21-25 30; stavba objektu v Kratovu 31; stavba nemocnice v severozápadní části Moskvy; stavba hangáru a elektrárny na letišti v Chimkách; výstavba sídliště v Barviše 32; stavba obytného domu v Podpinkách 33; stavba vil v Žukovce v Moskevské oblasti 34; stavba sídliště pro pracovníky Lomonosovovy Moskevské státní univerzity; stavba teplárny 13 v Leninském obvodu Moskvy zásobující teplem Moskevskou státní univerzitu; práce v betonárce; stavba keramzitového provozu a třídírny štěrku v Tučkovu; práce v Tučkovském závodě na výrobu železobetonových konstrukcí 35; výroba velkopanelových příček; práce v dřevozpracujícím kombinátu Glavpromstroje v Dmitrovu 36; stavba provozu na výrobu omítkových desek v Čerjomuškách; práce v lomu; práce v cihelně a ve štěrkovně v Tučkovu; práce v obuvnických a krejčovských dílnách; práce v obalovně v Čerjomuškách; těžba dřeva v Gorkijské oblasti. S výsledky práce vězňů se dodnes setkáváme doslova po celé Moskvě a jejím nejbližším okolí.

  1. Viz Dmitlag pozn. 1. ↩

  2. Budova byla v předcházejících letech rekonstruována vězni Nápravněpracovního tábora Specstroje (viz). ↩

  3. Z toho 970 žen. ↩

    5 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  4. Později Fyzikální ústav P. N. Lebeděva Akademie věd SSSR – dnes Ruské akademie věd (rus. Fizičeskij institut imeni P. N. Lebeděva Akaděmiji nauk SSSR [dnes Rossijskoj akaděmiji nauk] nebo zkr. FIAN); na jihovýchodě Moskvy na Leninském prospektu za hranicemi centra města. ↩

  5. Zřejmě jedna z více než desítky laboratoří (č. 1 – č. 12) urychleně připravujících výrobu sovětské jaderné bomby. ↩

  6. Rovněž označováno jako podnik p. schr. 1323 (rus. predprijatije p/ja 1323); tehdy pracující na vývoji nového reaktivního leteckého motoru. ↩

  7. Na stavbě komplexu Moskevské státní univerzity na Leninských horách pracovali především bývalí vězni - odborníci různých stavebních profesí – podmínečně propuštění a soustředění do zvláštního tábora bez ostrahy. Později byli doplěni „řádnými“ vězni Strojlagu (viz); na prestižní stavbě nesměli však pracovat žádní odsouzení za kontrarevoluční činnost ↩

  8. Zřejmě Moskevský kombinát tvrdých kovů S. P. Solovjeva (rus. Moskovskij kombinat tvjordych splavov imeni [im.] S. P. Solovjeva) v Polkové (dosl. čes. Plukovní) ulici na severním okraji moskevského centra nedaleko Savjoljovského nádraží. ↩

  9. Termotechnická laboratoř Akademie věd SSSR (rus. Teplotěchničeskaja laboratorija Akaděmii nauk SSSR nebo zkr. TTL AN SSSR) bylo krycí označení pro další laboratoř pracující v rámci sovětského jaderného programu; dnes Ústav teoretické a experimentální fyziky Ruské akademie věd (rus. Institut těoretičeskoj i eksperimentalnoj fiziki Rossijskoj akaděmii nauk nebo zkr. ITEF RAN). ↩

  10. Rus. Naučno-issledovatělskij vakuumnyj institut nebo zkr. NIVI; vznikl v roce 1943 jako součást sovětského jaderného programu a později byl zřejmě sloučen s některým jiným fyzikálním ústavem. ↩

  11. Dnešní Vernadského ústav geochemie a analytické chemie Ruské akademie věd (rus. Institut geochimii i analitičeskoj chimii imeni [im.] V. I Vernadskogo Rossijskoj Akaděmii nauk [RAN] na Leninských (dř. a dnes opět Vorobjovských) horách. ↩

  12. Je považován za kolébku sovětského vývoje systémů protiraketové obrany; dnes Vědeckovýzkumný elektromechanický ústav (rus. Naučno-issledovatělskij elektromechaničeskij institut nebo zkr. NIEMI) - základní podnik koncernu Antej. ↩

  13. Viz Stavba 442 s nápravněpracovním táborem. ↩

  14. Viz Bělozerské táborové oddělení pozn. 2. ↩

  15. Státní tiskárna; založená koncem devatenáctého století a dodnes v provozu. Dnes součást stejnojmenného koncernu. ↩

  16. Slévárenský závod je dodnes v provozu. ↩

  17. Později zřejmě sloučen s některým jiným chemickým podnikem. ↩

  18. Dnešní Vědeckovýzkumný fyzikálně-chemický ústav L. J. Karpova Ruské akademie věd (rus. Naučno-issledovatělskij fiziko-chimičeskij institut imeni L. J. Karpova Rossijskoj akaděmii nauk nebo zkr. NIFChI RAN) v Obuchově ulici v západní části moskevského centra. ↩

  19. Dnes a. s. Karačarovský strojní kombinát (rus. OAO Karačarovskij mechaničeskij kombinat nebo zkr. OAO KMZ); vznikl v roce 1948 jako závod Správy výstavby Paláce sovětů (rus. Upravlenije stroitělstvom Dvorca Sovětov) jako hlavní dodavatel velkých moskevských staveb. Dnes člen skupiny Montažspecstroje. ↩

  20. Původně Vědeckovýzkumný ústav nových materiálů (rus. Naučno-issledovatělskij institut novych matěrialov nebo zkr. NIINM) v rámci Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR); základní pracoviště sovětského jaderného programu. Dnes Všeruský vědeckovýzkumný ústav neorganických materiálů A. A. Bočvarova (rus. Vserossijskij naučno-issledovatělskij institut neorganičeskich matěrialov imeni A. A. Bačvarova nebo zkr. VNII NM); základní organizace Ministerstva Ruské federace pro atomovou energii (rus. Ministěrstvo Rossijskoj federacii [RP] po atomnoj energii). ↩

  21. Dnešní Ústav biofyziky Ministerstva zdravotnictví Ruské federace (rus. Institut biofiziki Ministěrstva zdravochraněnija Rossijskoj feděracii [RF]) v Živopisné ulici. ↩

  22. Rus. Gidrotěchničeskaja laboratorija Akaděmii nauk SSSR nebo zkr. GTL AN SSSR; krycí název tajné laboratoře pracující v rámci sovětského jaderného programu. Jindy označována jako hydrotechnická laboratoř Ministerstva středního strojírenství SSSR (rus. Ministěrstvo sredněgo mašinostrojenija SSSR nebo zkr. MSM SSSR). Dnes součást Spojeného ústavu jaderného výzkumu (rus. Objediňonnyj institut jaděrnych issledovanij nebo zkr. OIJaI) v Dubně. ↩

  23. Zřejmě šlo o budovu FIAN (viz pozn. 4). ↩

  24. Osada Sokol bylo první sovětské sídliště vybudované již v roce 1921 dobrovolným stavebním družstvem (především umělci a dalšími příslušníky angažované inteligence). ↩

  25. Obec na severozápadních hranicích Moskvy; od roku 1960 součást města. Od padesátých let intenzivní bytová výstavba. ↩

  26. Obdobně jako Tušino (viz pozn. 24). ↩

  27. Dnes ulice Zoji a Alexandra Kosmoděmjanských. ↩

  28. Gidroprojekt bylo zkratkové označení Všesvazového projekčně-průzkumného a vědeckovýzkumného ústavu S. A. Žukova Ministerstva energetiky a elektrifikace SSSR (rus. Vsesojuznyj projektno-izyskatělnyj i naučno-issledovatělskij institut imeni [im.] S. A. Žukova Ministěrstva eněrgetiky i elektrofikaciji SSSR); součást skupiny Gidroenergoprojektu. ↩

    Okťabrská pláň (rus. Okťabrskoje pole) byla oblast na severozápadním okraji města; od padesátých let místo masové bytové výstavby.

  29. Čerjomuški se staly součástí Moskvy v roce 1958 a Kuncevo v roce 1960. ↩

  30. Na severozápadě Moskvy; po druhé světové válce oblast výstavby velkého obytného sídliště a řady úředních budov. ↩

  31. Oblíbené letovisko jihovýchodně od Moskvy. ↩

  32. V Moskevské oblasti severně od Moskvy; přístav na trase Moskevského kanálu. ↩

  33. Léčebné lázně severně nedaleko Moskvy. ↩

  34. Západně od Moskvy. Vilová osada sovětské elity; dnes „citadela ruských politiků“ (Strana zaborov [čes. Země plotů], Moskovskij komsomolec, 27. 10. 2003). V Žukovce je rovněž soukromé sídlo ruského prezidenta Vladimíra Putina. ↩

  35. Dnes Tučkovský kombinát na výrobu železobetonové a silikátové produkce (rus. Tučkovskij kombinat železobetonnych i silikatnych izdělij nebo zkr. Tučkovskij kominat ŽB i SI). ↩

  36. V Moskevské oblasti; přístav na trase Moskevského kanálu. ↩