STAVBA 509 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 509 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 509 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Zřízena: 28. 5. 1951.

Zrušena: 29. 4. 1953 předáním BĚLREČLAGU (viz).

Byla podřízena: Hlavní správě táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS MVD SSSR) a od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).

Nalézala se: za severním polárním kruhem v Murmanské oblasti na Kolském poloostrově.

Správa sídlila: zpočátku v železniční stanici Apatity a později jihovýchodně od Kirovsku v železniční stanici Titan 1; v závěru v městě Kirovsk.

Oficiálně udávané počty vězňů: 12. 1951 814; 1. 1. 1952 805; 1. 1. 1953 4856.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba železniční tratě Apatity─řeka Keiva 2─řeka Ponoj a spojky k zátoce Iokaaga 3; stavba železniční tratě Umbozero 4─Lesnoj; těžba a zpracování dřeva; výroba stavebních materiálů; stavba oděvních a obuvnických dílen 5.

  1. Podle pamětníků bylo v Titanu také táborové středisko. ↩

  2. Menší přítok řeky Ponoj. ↩

    Stavba železniční spojky nebyla dokončena.

  3. Na severovýchodě Kolského poloostrova u ústí stejnojmenné řeky do Barentsova moře. ↩

  4. Na jižním okraji stejnojmenného jezera; dnes neobydlená. ↩

  5. Předpokládala se rovněž výstavba základen válečného námořnictva právě v zátoce Iokaňga a na východě Kolského poloostrova v zátoce Ponoj (opět u ústí stejnojmenné řeky do Barentsova moře); podle některých pamětníků byl v zátoce vybudován samostatný tábor. Stavební práce měly však probíhat v letech 1953─1955 a v té době již Stavba 509 s nápravněpracovním táborem neexistovaly; přesto někteří ruští historikové zaznamenali u osady nesoucí rovněž jméno Ponoj zřejmě fungující tábor. ↩