STAVBA 159 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 159 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 159 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Zřízena: 24. 9. 1949.

Zrušena: 2. 6. 1950 převedením tábora pod Ministerstvo vnitra Gruzínské sovětské socialistické republiky (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl Gruzinskoj SSR nebo zkr. MVD Gruzinskoj SSR) a nadále ponecháním pod Hlavní správou táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR) pouze stavební správy 159 (rus. Stroitělnoje upravlenije 159 nebo zkr. SU 159).

Byla podřízena: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR.

Nalézala se: v Zakavkazsku v Gruzínské sovětské socialistické republice (dnes samostatná Gruzínská republika; gruz. Sakartvelos Republika) a v Stavropolském kraji.

Správa sídlila: zpočátku v Gruzii na břehu Černého moře v lázních Gagry a potom v Stavropolském kraji v městě Kislovodsk a pak opět v Gruzii na břehu Černého moře v městě Suchumi.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1950 2953; 1. 7. 1950 3664.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba státních letních vil v Kislovodsku, Jessentukách a Železnovodsku 1; stavba hotelů a lázeňského provozu v lázních Cchaltubo nedaleko Kutaisi; stavba kanálu řeky Žoekvera; stavba opěrné zdi v Suchumi.


  1. Světově proslulá lázeňská města na jihu Stavropolského kraje patřící do skupiny tradičních lázní známých jako Kavkazské minerální vody (rus. Kavkazskije miněralnyje vody.