STAVBA 1001 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM

STAVBA 1001 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (rus. Stroitělstvo 1001 i ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Stroitělstva 1001.

Zřízena: 30. 8. 1941.

Zrušena: mezi 9. 9. 1942 a 28. 1. 1943.

Byla podřízena: zpočátku Hlavní správě táborů výstavby vodohospodářských zařízení Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gidrotěchničeskogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavgidrostroj NKVD SSSR nebo GULGTS NKVD SSSR) a od 24. 10. 1941 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR).

Nalézala se: ve středním Povolží v Kujbyševské (dnes Samarská) oblasti.

Správa sídlila: v městě Syzraň 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 10. 1941 2720; 1. 1. 1942 2303 2; 1. 4. 1942 1542 3; 1. 7. 1942 1339;20. 8. 1942 1585.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba podzemních nádrží na naftu a mazutové palivo a pomocného příslušenství.

  1. V letech 1951─1953 sídlila v Syzrani rovněž správa Bělozerského táborového oddělení (viz). ↩

  2. Stavba 1001 s nápravněpracovním táborem hned zpočátku vynikla masovou úmrtností a potřebou neustálého přísunu nové pracovní síly. Jen za první tři měsíce fungování v roce 1941 zemřelo 1132 vězňů; tábor se tak ocitl na prvním místě „žebříčku“ úmrtnosti a jeho náčelník kapitán státní bezpečnosti A. D. Balamutov byl odvolán a „za rozvrácení tábora a způsobení naprosté pracovní neschopnosti táborového kontingentu a nezabránění masové úmrtnosti mezi vězni“ postaven před soud. ↩

  3. Z toho jedna žena. ↩

    95 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.