SPASOZAVODSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 99

SPASOZAVODSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 99 (rus. Spaso-Zavodskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 99 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 99).

Byl zřízen počátkem roku 1943 ve střední Asii v Kazašské sovětské socialistické republiky (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v Karagandské oblasti (kaz. Karaghandy oblysy) se správou sídlící nedaleko Karagandy jihovýchodním směrem v lokalitě obce Spaso-Zavodsk (později Spasskoje nebo Spassk). Kontingent tvořili především zajatí Němci a Finové (ještě z doby finsko-sovětské války koncem roku 1939 a v prvních měsících roku 1940) a internovaní Poláci a Ukrajinci. V táboře byli také internováni španělští komunisté. Všichni pracovali v uhelných dolech. Tábor měl oddělení kromě jiného v hornických osadách SARAN (dnes město kaz. Sorang) a AKTAS (obě viz). V letech 1943-1944 byl kontingent tábora nasazován na práci společně s vězni NÁPRAVNĚPRACOVNÍHO TÁBORA A STAVBY 4. UHELNÉHO LOMU V KARAGANDSKÉ UHELNÉ PÁNVI a později také SARANSKÉHO NÁPRAVNĚPRACOVNÍHO TÁBORA A VÝSTAVBY HLAVNÍ SPRÁVY TÁBORŮ ŽELEZNIČNÍHO STAVITELSTVÍ LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (oba viz). Koncem roku 1948 byl tábor zrušen a jeho zařízení převzaly PEŠČANLAG a STĚPLAG (oba viz).