SPASO-ZAVODSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE
SPASO-ZAVODSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Spaso-Zavodskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR dlja vojennoplennych).
Byl zřízen počátkem roku 1942 ve východním Kazachstánu (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v Karagandské oblasti (kaz. Karaghandy oblysy) nedaleko Karagandy (kaz. Karaghandy) jihovýchodním směrem v oblasti uhelných dolů u obce Spaso-Zavodsk (později Spasskoje nebo Spassk) reorganizací z KARAGANDSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (viz). Byl označen jako VÝROBNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. proizvodstvennyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) a všichni zajatci a internovaní pracovali v místních dolech trustu Karagandaugol. Počáteční kontingent internovaných Poláků a finských vojáků, zajatých za finsko-sovětské války v zimě 1930-1940, a od roku 1941 také zajatých Němců a Rumunů byl hned v lednu 1942 na žádost Lidového komisariátu uhelného průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat ugolnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomugol) „posílen“ dalšími 3156 německými zajatci, nasazenými na nakládku vytěženého uhlí 1. Téhož roku v létě byli všichni internovaní občané cizích států převedeni do místních „normálních“ táborů Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR) a tábor byl v létě 1942 přejmenován na SPASO-ZAVODSKÝ TÁBOR SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (rus. Spaso-Zavodskij lager Upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. lager UVPI NKVD SSSR) 2.