SOLIKAMSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 207

SOLIKAMSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 207 (rus. Solikamskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 207 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 207).

V dosud zveřejněných dochovaných dokumentech je poprvé uveden 1. 11. 1944. Nacházel se na středním Uralu v centru Molotovské (původně do 1940 a od 1957 Permská) oblasti 360 km severně od Molotova (původně do 1940 a od 1957 Perm) v lokalitě železniční stanice Solikamsk u stejnojmenného přístavního města na Kamě. Vznikl zřejmě reorganizací z dosavadního 1. táborového oddělení BĚREZNICKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE A ZVLÁŠTNÍ KONTINGENT (viz). Byl umístěn v objektech po zrušeném SOLIKAMLAGU (viz) a kontingent tvořili zajatí němečtí vojáci a příslušníci armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu. Byl však zřejmě téhož roku zrušen a objekty byly předány nově zřízenému SOLIKAMOZDORLAGU (viz).