SOLIKAMOZDORLAG

SOLIKAMOZDORLAG (zkr. z rus. Solikamskij ozdorovitělnyj lager neboli čes. Solikamská táborová ozdravovna [dosl. ozdravný tábor]).

Další oficiálně používané označení: Solikamskij invalidnyj ispravitělno-trudovoj lager (ITL).

Zřízen: 27. 5. 1946 z táborové jednotky SOLIKAMLAGU (viz) 1.

Zrušen: 3. 3. 1948 převedením táborových jednotek pod Správu nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Molotovské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Molotovskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Molotovskoj obl.).

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR).

Nacházel se: na středním Uralu v Permské (v letech 1940─1957 Molotovská) oblasti

Správa sídlila: v Solikamském okresu v obci Borovsk 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1947 3107; 1. 1. 1948 4492; 18. 3. 1948 3842 3.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: zemědělské práce; práce pro závod č. 577; zpracování dřeva; práce v pomocných provozech; zhotovování spotřební produkce.

  1. Rozkazem Ministerstva vnitra SSSR z 27. 5. 1946 byla zřízena síť táborových ozdravoven: tvořily ji Čisťunlag, Medvěžjegorlag, Olchovlag, Solikamozdorlag a táborová ozdravná oddělení v Karlagu, Siblagu, Těmlagu a Volgolagu (všechny viz) a speciální střediska ve všech nápravněpracovních táborech a nápravněpracovních koloniích Hlavní správy nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR). Následujícím rozkazem z 19. 11. 1946 byly tyto „ozdravovny“ přejmenovány na nápravněpracovní tábory pro invalidy (rus. invalidnyje ispravitělno-trudovyje lagerja [ITL]) a určeny pro soustřeďování dlouhodobě práce neschopných vězňů. ↩

  2. Později na území Solikamsku; dnes již zaniklá. ↩

    V roce 1995 byl na místě bývalého Borovského táborového oddělení a později tabora podřízeného Solikamlagu (viz) vztyčen pamětní kříž s nápisem Občanům Lotyšské republiky – obětem komunistického teroru (1941-1993) v lotyštině, ruštině a angličtině.

  3. Z toho 402 žen. ↩