SJAVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 72

SJAVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 72 (rus. Sjavskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 72 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 72).

V dochovaných dokumentech je uveden v příloze k rozkazu Lidového komisariátu vnitra SSSR z 9.-11. 4. 1943 obsahující seznam rozšiřovaných nebo nově zřizovaných táborů se zabezpečením prací jinými lidovými komisariáty 1. Lidový komisariát lesního průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat lesnoj promyšlennosti SSSR nebo zkjr. Narkomles SSSR) měl zajistit rozšíření kapacity tohoto tábora z dosavadních 1500 zajatců a zvláštního kontingentu 2 na tři tisíce. Šlo o tábor v centrálním Rusku v Povolží v Gorkijské (dnes Nižegorodská) oblasti asi 250 km severovýchodně od Gorkého (dnes Nižnij Novgorod) v Šachuňském okresu u osady Sjava 3. Měl poskytovat zajatce a zvláštní kontingent pro těžbu dřeva v okolních lesích. Později byl nejspíš přeměněn na táborové oddělení některého většího komplexu 4.

  1. Seznam táborů Lidového komisariátu vnitra pro válečné zajatce a zvláštní kontingent, které mají být rozšířeny nebo nově zřízeny, zabezpečujících práce pro jiné lidové komisariáty (rus. Perečeň lagerej NKVD dlja soděržanija vojennoplennych i speckontingenta, podležaščich rasšireniju ili organizaciji vnov s proizvodstvom rabot drugimi narkomatami). ↩

  2. Viz Amguňlag pozn. 2. ↩

  3. Již od počátku čtyřicátých let byla v tomto okrese táborová oddělení Kotlaského rozřaďovacího (tranzitního) střediska Hlavní správy táborů železničního stavitelství a Kotlaslagu (oboje viz) s vězni pracujícími v zemědělské výrobě ve zdejším sovchozu. ↩

    O sovchozech viz Atbasarský nápravněpracovní tábor pozn. 2.

  4. Dřevařský průmysl sídlí v Sjavě dodnes; zdejší státní podnik Sjavský závod dřevařské chemie (rus. Sjavskij lesochimičeskij zavod) byl v roce 1993 přeměněn na akciovou společnosti Karbochim (rus. akcioněrnoje občestvo [AO] Karbochim). ↩