SITNO
SITNO (n. SYTNO).
Pouze jménem této vesnice ve východním Polsku v bývalém Volyňském vojvodství (pol. wojewódstvo wolyńskie), po násilném rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz v září 1939 ukr. Sitně nedaleko Radivilyva v dnešní Rovnenské oblasti (ukr. Rivnenska oblast) na severozápadě Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika), označují polští historici VÝROBNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. proizvodstvennyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych), v němž od května 1940 do května 1941 bylo internováno 1000 polských vojáků a funkcionářů polské státní správy a úřadů 1. Tábor byl umístěn ve stanech a internovaní pracovali na údržbě železniční tratě a na stavbě silnice.
-
O internovaných Polácích viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 1. ↩