SESTRORECKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 254

SESTRORECKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 254 (rus. Sestroreckij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 254 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 254).

Je uveden v dochovaných dokumentech z 1. 11. 1944. Byl dislokován na severozápadě evropské části Ruska v Leningradské oblasti 35 km severozápadně od Leningradu (dnes Sankt-Petěrburg; čes. Petrohrad) u ústí řeky Sestry do Finského zálivu v osadě (později město) Sestroreck 1. V táboře bylo soustředěni především němečtí vojáci a zajatí příslušníci dalších armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu. Většinou pracovali v místním závodě na výrobu nářadí nebo na stavbách v Leningradu. Tábor je uveden rovněž ve výkazech z 10. 4. 1946 a potom byl zřejmě reorganizován na 1. táborové oddělení NĚVSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 393 (viz).


  1. Dnes součást rekreační zóny (rus. kurortnyj rajon) Sankt-Petěrburgu. 

    Již v době finsko-sovětské války 1939-1940 byl v osadě rozmístěn Sestrorecký tábor Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce (viz).