SEGEŽLAG

SEGEŽLAG (zkr. z rus. Segežskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Segežský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 21. 10. 1939 reorganizováním 4. táborového oddělení BĚLBALTLAGU; viz 1.

Zrušen: 28. 6. 1941 po útoku Německa na SSSR.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR) a od 26. 2. 1941 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR).

Nacházel se: na severu Ruska v Karelo-Finské sovětské socialistické republice (od roku 1956 Karelská autonomní sovětská socialistická republika a dnes Respublika Karelija v rámci Ruské federace; fin. Karjala nebo Pohjois-Karjalan Lääninhallitus).

Správa sídlila: v železniční stanici Segeža 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1940 7951; 1. 1. 1941 6785; 1. 7. 1941 7724.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Segežského dřevozpracujícího kombinátu; stavba Segežského závodu na hydrolýzu; stavba Kondopožského lihovaru 2; práce v prvovýrobě dřevozpracujícího kombinátu; práce na lesní pile; práce v betonárce; výroba pěnového betonu; stavba silnic a železnic; výroba asfaltu; práce v závodě na výrobu z armovaného betonu; bytová a komunální výstavba; zemědělské práce.

  1. Viz Bělbaltlag pozn. 7. ↩

    I v roce 2003 v Segeži sídlily dokonce dvě správy Nápravních kolonií Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF).

  2. Viz Bělbaltlag pozn. 9. ↩