SAZLAG

SAZLAG (zkr. z rus. Sredněaziatskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Středoasijský nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používaná označení: Sredně-Aziatskije lagerja; Upravlenije Sredněaziatskogo ispravitělno-trudovogo lagera i kolonij Narodnogo komissariata vnutrennich děl Uzbekskoj sovětskoj socialističeskoj respubliki (zkr. Upr. Sredněaziatskogo ITL i kolonij NKVD Uzbekskoj SSR); Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Narodnogo komissariata vnutrennich děl Uzbekskoj sovětskoj socialističeskoj respubliki (zkr. UITLK NKVD Uzbekskoj SSR); Sazulon.

Zřízen: v roce 1930 na základě rozhodnutí Rady lidových komisařů SSSR (rus. Sovět Narodnych komissarov SSSR nebo zkr. SNK SSSR) z 11. 7. 1929 o využití práce vězňů při kolonizaci dalekých oblastí SSSR a těžbě tamních přírodních zdrojů 1.

Zrušen: v roce 1943 2.

Byl podřízen: zpočátku Zplnomocněnému zastoupení Jednotné hlavní politické správy SSSR ve Střední Asii (rus. Polnomočnoje predstavitělstvo Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR po Sredněj Azii nebo zkr. PP OGPU SSSR po Sredněj Azii) a potom Správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Upravlenije lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. ULAG OGPU SSSR) a ještě později Hlavní správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. GULAG OGPU SSSR) 3; od 8. 2. 1935 Lidovému komisariátu vnitra Uzbecké sovětské socialistické republiky (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl Uzbekskoj sovětskoj socialističeskoj respubliki nebo zkr. NKVD Uzbekskoj SSR); od 21. 10. 1937 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR) a od 29. 7. 1939 Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Lidového komisariátu vnitra v Uzbecké sovětské socialistické republice (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Narodnogo komissariata vnutrennich děl Uzbekskoj sovětskoj socialističskoj respubliki nebo zkr. UITLK NKVD Uzbekskoj SSR).

Nacházel se: ve Střední Asii v Uzbekistánu (od roku 1991 samostatná Uzbecká republika; uzb. Özbekiston Respublikosy nebo Özbekiston Žumhurijeti).

Správa sídlila: v městě Taškent 4.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 6. 1930 2660; průměrný stav v roce 1931 11700; průměrný stav v roce 1932 17723; průměrný stav v roce 1933 18286; 1. 1. 1934 22170; průměrný stav v roce 1934 20494; 1. 1. 1935 25831; 1. 1. 1936 26308; 1. 1. 1937 26865; 1. 1. 1938 33936; 1. 10. 1938 36601 5; 1. 1. 1939 34240; 1. 1. 1940 31987; 1. 1. 1941 12034; 1. 7. 1941 15403; 1. 1. 1942 29446; 1. 4. 1942 25780 6; 1. 1. 1943 36125.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce v bavlnářských sovchozech; práce v závodech na zpracování bavlny 7; práce v táborových provozech; zavlažovací práce; zhotovování různého spotřebního zboží 8; nakládka a vykládka materiálů pro Vodtrans na více než 750 km vzdáleném Aralském jezeře (uzb. Orol dengizi).

  1. Přesné datum zahájení provozu tábora nebylo zjištěno. ↩

  2. Přesné datum likvidace tábora se rovněž nepodařilo zjistit. ↩

  3. Viz Achunlag pozn. 2. ↩

  4. Později v letech 1945─1946 byl Taškent rovněž místem správy Angrenlagu (viz). ↩

  5. 7739 vězňů odsouzených za kontrarevoluční činy a 12904 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  6. Z toho 3850 žen. ↩

    5509 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  7. První bavlna byl v sovchozech Sazlagu zaseta v roce 1932; na zemědělské práce bylo tehdy vyčleněno 6500 vězňů a sklizeň v roce 1934 činila již 3320 tun. ↩

    Pěstování a zpracování bavlny patří dodnes mezi nejvýznamnější oblasti uzbeckého národního hospodářství. V roce 2003 představovala uzbecká bavlna desetinu veškeré světové produkce bavlny; očekávala se sklizeň 2 miliónů tun. Rozkvetlé tobolky bavlníku jsou rovněž na státním znaku Uzbecké republiky.

    O sovchozech viz Atbasarský nápravněpracovní tábor pozn. 2.

  8. V roce 1932 bylo výrobou různého spotřebního zboží zaměstnáno 7000 vězňů. ↩