SALJANI
Pamětníky vzpomínané tábory v Ázerbájdžánu (od roku 1991 samostatná Ázerbájdžánská republika; ázerb. Azärbaycan Respublikas) se správou na jihovýchodě republiky v městě tohoto jména (dnes ázerb. Salyan) bylo patrně především oddělení SUMGAITSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 328 přejmenovaného v roce 1947 na BAKINSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 328 (oba viz) se správou na pobřeží Kaspického moře na Apšeronském poloostrově (ázerb. Abseron Jarimadasi) nejprve na severním okraji v Sumgaitu (ázerb. Sumgayit) a potom na jižním okraji v Baku (ázerb. Baki). Zajatci především těžili ropu. Kromě toho byly v saljanské lokalitě zřejmě také tábory Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra Ázerbájdžánské SSR (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl Azerbajdžanskoj SSR nebo zkr. UITLK NKVD [MVD] Azerbajdžanskoj SSR). V letech 1940-1942 zde sídlila v Saljani správa PŘIKASPICKÉHO NÁPRAVNĚPRACOVNÍHO TÁBORA A STAVBY 107 (viz).