RYBINSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 259

RYBINSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 259 (rus. Rybinskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 259 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 259).

V dosud zveřejněných dochovaných dokumentech je poprvé uveden 1. 11. 1944. Byl rozmístěn v centru evropské části Ruska v Jaroslavlské (rus. Jaroslavskaja) oblasti 66 km severozápadně od města Jaroslavl u ústí Volhy do Rybinské vodní nádrže v lokalitě železniční stanice Rybinsk a vznikl patrně z táborového oddělení JAROSLAVLSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 276 (viz). Kontingent tvořili zajatí Němci a příslušníci dalších armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu a internovaní Poláci a Ukrajinci. Většina zajatců a internovaných těžila dřevo. Tábor je zmiňován ještě v březnu 1947. V roce 2004 byl při stavbě obytného domu v lokalitě starého hřbitova z dob cholery na Leninově třídě v Rybinsku objeven hromadný hrob německých zajatců. Viz rovněž ŠČERBAKOVLAG a UGLIČ.