RJAZAŇSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 178

RJAZAŇSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 178 (rus. Rjazanskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 178 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 178).

Byl dislokován v centru evropské části Ruska 196 km jihovýchodně od Moskvy v Rjazaňské oblasti na severovýchodním okraji města Rjazaně ve vesnici Koniščevo (n. Kaniščevo; dnes součást Rjazaně Kaniščevskije viselki neboli čes. Kaniščevské předměstí). Vznikl zřejmě z dosavadního přijímacího a rozřaďovacího tábora (rus. prijomno-peresylnyj lager) pro německé vojáky ze skupiny armád Střed (něm. Heeresgruppe Mitte) po jejím rozdrcení u Kyjeva v dubnu 1944. Ve druhé polovině téhož roku začali být do tábora přiváženi internovaní Poláci z polských území postupně dobývaných Rudou armádou ¹ a později přibyli zřejmě po zrušení RJAZAŇSKÉHO ZVLÁŠTNÍHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (viz) bývalí příslušníci Rudé armády, kteří se ocitli v obklíčení německými vojsky nebo dokonce byli zajati, ale uprchli nebo byli osvobozeni, přesto však byli bolševiky považováni za nedůvěryhodné „zbabělce“. Všichni pracovali na dostavbě silnice Moskva─Nižnij Lomov pro Správu výstavby č. 15 silnice Moskva─Nižnij Lomov Hlavní správy silnic Lidového komisariátu vnitra SSSR (viz STAVBA HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 1 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM pozn. 3). V roce 1946 byl tábor přejmenován na KONIŠČEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 454 (viz).