RIŽSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 277

RIŽSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 277 (rus. Rižskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 277 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 277).

V dosud známých dokumentech je poprvé zmiňován 8. 6. 1945. Nacházel se v hlavním městě Lotyšské sovětské socialistické republiky (dnes samostatná Lotyšská republika; lot. Latvijas Republika) Rize. Byl zřejmě umístěn v objektech původně německého zajateckého tábora určeného pro zajaté rudoarmejce. Tentokrát v něm byli soustředěni zajatí Němci a rumunští a maďarští vojáci a mezi internovanými především Poláci. Tři tisíce zajatců a internovaných pracovalo pro Lidový komisariát bytové výstavby SSSR (rus. Narodnyj komissariat graždanskogo žiliščnogo stroitělstva SSSR nebo zkr. Narkomgraždanžilstroj SSSR) na obnově válkou zničeného města (například podle pamětníků vybudovali nový železniční most přes Dvinu [lot. Daugava]) a pět tisíc pro Lidový komisariát palivového průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat toplivnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomtopprom SSSR) v podniku na těžbu rašeliny. Je uveden rovněž v dokumentech z  10. 4. 1946.