PUTIVLSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

PUTIVLSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Putivlskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) 1.

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Gorodok Monastyr; Gorodok; Ťotkino.

Byl zřízen rozkazem z 19. 9. 1939 na severovýchodě Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) v Sumské oblasti (ukr. Sumska oblast) ve starobylém městě Putivl pro příslušníky polské armády převezené po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu; měl být připraven přijmout okamžitě sedm tisíc internovaných a o týden později ještě další tři tisíce. Tábor byl rozdělen na několik táborových odděleních nacházejících se za městem ve zrušeném Sofronijevském mužském klášteře 2 a v jiných bývalých církevních objektech v okolí (například v Glinského klášteře Narození Matky Boží) nebo přímo na místech těžby rašeliny; například tři kilometry od kláštera uprostřed rašelinišť bylo táborové oddělení nazývané BOLOTO (čes. Slatina n. Močál) a další v nedaleké železniční stanici Ťotkino 3. Tábor byl zrušen až v předvečer útoku Německa na Sovětský svaz v roce 1941.

  1. Byl podřízen Správě pro válečné zajatce Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije po vojennoplennym Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UV NKVD SSSR). ↩

  2. Sofronijevský mužský klášter byl ve dvacátých letech zrušen a byl v něm umístěn dětský domov. V roce 1937 převzal objekty Lidový komisariát vnitra SSSR. Během druhé světové války byl klášter rozbořen; zbytky zdí byly rozebrány a použita na stavbu Bunjakinské přádelny a na místě hlavního chrámu Narození Přesvaté Matky Boží zřídily místní kolchozy Světová revoluce (rus. Mirovaja revoljucija) a Socialistická práce (rus. Socialističeskij trud) letní výběh skotu. V roce 1998 byly zbytky ruin vráceny pravoslavné církvi. ↩

    O kolchozech viz Kamenlag pozn. 1.

  3. Viz rovněž Ťotkinský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 512. ↩