PUDOŽGORSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR
PUDOŽGORSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (rus. Pudožgorskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).
Další oficiálně používaná označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo Pudožgorskogo metallurgičeskogo kombinata; Pudožstroj.
Zřízen: 5. 7. 1940.
Zrušen: 28. 6. 1941 po útoku Německa na SSSR.
Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR); potom od 26. 2. 1941 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR) a od 14. 5. 1941 Hlavní správě táborů výstavby hutního průmyslu Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej po stroitělstvu predprijatij čjornoj metallurgii Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. ULSPČM NKVD SSSR). Během 11 měsíců činnosti Pudožgorského nápravněpracovního tábora byl třikrát vyměněn jeho řídící orgán (sic!).
Nacházel se: na severu Ruska v Karelo-Finské sovětské socialistické republice (od roku 1956 Karelská autonomní sovětská socialistická republika a dnes Respublika Karelija v rámci Ruské federace; fin. Karjala nebo Pohjois-Karjalan Lääninhallitus).
Správa sídlila: zpočátku v obci Pudož (fin. Pudahan) 1 a později v městě Mědvěžjegorsk a nakonec v obci Rimskoje na břehu Oněžského jezera asi 150 km od Mědvěžjegorska 2.
Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 4. 1941 2610; 1. 7. 1941 2574.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Pudožgorského hutního kombinátu.
-
Po zrušení Pudožgorského nápravěpracovního tábora byla v Pudoži dislokována správa Pudožského táborového oddělení (viz). ↩
V devadesátých letech byl v obci zbudován památník obětem represí.
-
Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl však nazván nejspíš podle malé osady Pudožgorsk ležící mezi Pudožem a Pjalmou na severním břehu Oněžského jezera. ↩