PROVĚŘOVACÍ FILTRAČNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 240

PROVĚŘOVACÍ FILTRAČNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 240 (rus. Prověročno-filtracionnyj lager Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 240 nebo zkr. zkr. PFL NKVD [MVD] SSSR 240).

Byl zřízen na jaře 1945 na jihovýchodě Ukrajiny v městě Stalino ve Stalinské oblasti (od roku 1961 Doněck v Doněcké oblasti a od roku 1990 v samostatné Ukrajinské republice 1) a byli v něm umístěni hlavně Poláci ze Sovětským svazem anektovaných východních území Polska 2 a sovětští občané, vracející se z Německa, kam byli odvlečeni na práci, nebo příslušníci Rudé armády uprchlí či osvobození z německého zajetí. Měl téměř dvě desítky táborových oddělení a také ženský tábor..Společně s dalšími tábory Lidového komisariátu vnitra SSSR v lokalitě Stalina dodával pracovní sílu na obnovu válkou zničeného průmyslu v Donbasu a do místních uhelných dolů. Na základě rozkazu Lidového komisaře vnitra SSSR (rus. narodnyj komissar vnutrennich děl SSSR) z 22. ledna téhož roku byl k 1. únoru zrušen a kontingent 9444 osob předán Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR). Viz rovněž STALINO.

  1. Někteří pamětníci používají také původní název města Juzovka (podle zakladatele první zdejší hornické osady Johna Jamese Hughese); k přejmenování na Stalino došlo v roce 1924 a zřejmě ani po uplynutí téměř čtvrtstoletí to místní obyvatelé nepřijali. ↩

  2. Podle nalezených záznamů tábor zřejmě plnil také roli zajateckého a internačního tábora. a například v něm bylo umístěno 2492 příslušníků polské Armiji Krajowej. ↩

    Armija Krajowa (zkr. AK) neboli čes. Zemská armády byla v roce 1939 založená nekomunistická vojenská organizace polského protiněmeckého odboje za druhé světové války; odmítala prosovětskou orientaci poválečného vývoje v zemi a po vstupu Rudé armády na území Polska zahájila proti komunistům ozbrojený boj.

    Kromě toho 5. 3. 1945 přibyl do 9. táborového oddělení a 16. táborového oddělení kontingent dalších 2503 internovaných Poláků z Pobaltí (po anexi těchto států považovaných za občany SSSR) a 22. 3. 1945 do 1. táborového oddělení v železniční stanici Mandrykino (dnes součást Doněcka) a k 9. pracovnímu praporu internovaných kontingent 1476 internovaných Poláků z Krakova.

    Koncem léta 3. 8. 1945 přibyl ještě zvláštní kontingent bývalých sovětských válečných zajatců z Německa.