PROVĚŘOVACÍ FILTRAČNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 0321

PROVĚŘOVACÍ FILTRAČNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 0321 (rus. Prověročno-filtracionnyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 0321 nebo zkr. PFL NKVD SSSR № 0321).

Byl zřízen koncem roku 1944 na jihovýchodě evropské části Ruska v Povolží v Saratovské oblasti nedaleko města Saratov. Byli v něm umístěni hlavně Poláci ze Sovětským svazem anektovaných východních území Polska a obyvatelé obdobně násilně připojeného Pobaltí (především Litevci). Později přibyli bývalí příslušníci Rudé armády, kteří se ocitli v obklíčení německými vojsky nebo dokonce byli zajati, ale později uprchli nebo byli osvobozeni, a sovětští občané, vracející se z Německa, kam byli odvlečeni na práci nebo uvrženi do německých koncentračních táborů. Podle ruských historiků 11. 3. 1945 přibyl z Vilniusu první transport s více než 1000 Poláků a Bělorusů a postupně bylo v táboře soustředěno 1800 internovaných (z toho 300 žen). Polští historici připomínají především transport z 30. 3. 1945 odeslaný z věznice č. 1 Lidového komisariátu vnitra Litevské SSR (rus. ťurma № 1 Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] Litovskoj SSR) a tvořený 1489 Poláky vesměs podle doprovodných dokumentů obviněnými z příslušnosti k polským kontrarevolučním povstaleckým organizacím (rus. v prinadležnosti k polskim k/r [kontrrevoljucionnym] nacionalističeskim povstančeskim organizacijam). Dalších 752 Poláků přibylo opět z Vilniusu 15. 6. 1945. Největší táborové středisko č. 1 Jelšanka se nacházelo ve stejnojmenné vesnici (dnes ve Voskresenském okresu) čtyřicet kilometrů od Saratova 1. Všichni internovaní pracovali na stavbě plynovodu Saratov-Moskva. Koncem roku 1945 byla část Poláků převedena do PROVĚŘOVACÍHO FILTRAČNÍHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 0331 (viz). Tábor v Saratovu byl zrušen počátkem roku 1946.


  1. Podle německých pamětníků bylo v Jelšance v letech 1945-1948 také táborové středisko Saratovského tábora Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 238 (viz) s kontingentem rovněž nasazeným na stavbě plynovodu.