PRIVOLŽLAG

PRIVOLŽLAG (zkr. z rus. Privolžskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. [dosl.] Povolžský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 11. 9. 1942 sloučením Volgoželdorstroje NKVD se SARATOVLAGEM a DOLNOVOLŽSKÝM NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (oba viz) ¹.

Zrušen: 11. 12. 1944.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS NKVD SSSR).

Nacházel se: v jižním Povolží v Saratovské oblasti.

Správa sídlila: zpočátku v městě Krasnoarmejsk a později v městě Saratov.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 10. 1942 33520; 1. 1. 1943 27402 ²; 1. 1. 1944 8783; 1. 7. 1944 9696.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba železniční tratě Saratov─Stalingrad; dokončení výstavby objektu 1002 v Saratovu (podzemní nádrže na naftu a mazutové palivo); dostavba železniční tratě Saratov─Volsk; stavba 25 km dlouhého úseku železniční tratě Panšino─Kalač na Donu; dostavba železniční tratě Svijažsk─Uljanovsk; práce v ústředních opravnách ve Volsku; zemědělské práce (v sovchozech 8. března, č. 595, Nikolajevském, Stalingradském a Proletariji); práce v říční nákladní dopravě; práce ve výrobních dílnách drobného spotřebního zboží.

K 11. 11. 1942 bylo v Privolžlagu také 3974 nuceně pracovně nasazených (mobilizovaných) občanů SSSR německé národnosti; šlo o příslušníky Rudé armády (především vojáky z povolání), kteří po útoku Německa na SSSR byli staženi od útvarů, protože jim sovětské velení nedůvěřovalo.