POTANINSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 68

POTANINSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 68 (rus. Potaninskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 68 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 68).

Byl zřízen v roce 1943 zřejmě z POTANINSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE A ZVLÁŠTNÍ KONTINGENT (viz) na jižním Uralu ve východní části Čeljabinské oblasti se správou asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Čeljabinska nedaleko města Kopejsk v železniční stanici Potanino. Dnešní stejnojmenná hornická osada byla vybudována později na místě bývalého tábora. Kontingent tvořili zajatí němečtí vojáci a příslušníci dalších armád bojujících po boku Němců proti SSSR a internovaní Poláci a Ukrajinci a všichni pracovali pro Lidový komisariát uhelného průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat ugolnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomugol) v uhelných dolech podniku Čeljabugol. V hornické osadě Gorňak u stejnojmenné šachty jsou dochovány opuštěné německé hroby a v okolí šachty Centralnaja dokonce masový hrob 272 bývalých zajatců. Později se správa přemístila do dnes již zaniklé osady BAKAL na okraji Čeljabinska. Tábor je uveden ještě v dochovaných výkazech z 8. 6. 1945. Viz rovněž ČELJABLAG.