AMGUŇLAG

AMGUŇLAG (zkr. z rus. Amguňskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Amguňský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 3. 3. 1946.

Zrušen: kolem 15. 1. 1947.

Byl podřízen: Amurské správě výstavby Bajkalsko-amurské magistrály (rus. Amurskoje upravlenije stroitělstva Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM]) a Stavbě 500 Hlavní správy táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (rus. Stroitělstvo 500 Glavnogo upravlenija lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Str-vo 500 GULŽDS MVD SSSR).

Nacházel se: ve východní Sibiři v severovýchodní oblasti Chabarovského kraje.

Správa sídlila: zpočátku v osadě Start a později v železniční stanici Churmuli na břehu stejnojmenné řeky severně od Komsomolsku na Amuru 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 4. 1946 1218 2; 1. 12. 1946 5992 3; 1. 1. 1947 6034 4; 1. 2. 1941 6543.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) v úseku Komsomolsk na Amuru─Urgal 5.


  1. Základním rysem zdejšího kraje je nikdy nerozmrzající půda (věčná mrzlota) a letní dlouhotrvající záplavy. 

    Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora; byl však nazván patrně podle umístění některého táborového oddělení nedaleko blízkého levostranného přítoku Amuru řeky Amguň.

  2. Již před zřízením tábora k 1.1. 1946 na Amguňské stavbě pracovalo 906 vězňů, 19551 válečných zajatců (Japonců) a 4287 internovaných (viz Urgalský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [Ministerstva] vnitra SSSR č. 5). 

    V osadě Start byla rovněž umístěna zvláštní nemocnice č. 3762 (rus. specialnyj gospital № 3762 nebo zkr. specgospital № 3726) pro válečné zajatce s kapacitou 400 lůžek.

    Váleční zajatci a internovaní představovali zvláštní kontingent.

    Zvláštní kontingent (rus. osobyj kontingent nebo specialnyj kontingent; zkr. speckontingent nebo s/k) bylo označení jakékoliv kategorie (skupiny) osob: občanů, polosvobodných občanů nebo občanů, kteří se museli podrobit dodatečným zvláštním režimům a omezením.

    Například:

    1. na svobodě: tzv. „svobodní vyhnanci“ (rus. volnossylnyj z volnaja ssylka neboli čes. svobodné vyhnanství; rozuměj: svobodný pobyt na určeném místě), vypovězenci (rus. vyslanyj z vysylka neboli čes. vypovězení), vyhnanci (rus. ssylnyj ze ssylka neboli čes. vyhnanství), zvláštní přesídlenci (rus. specialnyj pereseleněc nebo zkr. specpereseleněc či s/p), některé kategorie bývalých vězňů, některé etnické skupiny, mobilizované pracovní síly (rus. Trudovaja armija [zkr. trudarmija nebo t/a] nebo čes. Armáda práce), pracovní usídlenci (rus. trudovoj poseleněc nebo zkr. trudposeleněc) nebo zvláštní usídlenci (rus. specialnyj poseleněc nebo zkr. specposeleněc);

    2. váleční zajatci a internovaní;

    3. v táborech: vězni na těžkých nucených pracích (rus. katoržnyje raboty nebo katorga; zkr. KTR), ve zvláštním táboře (rus. osobyj lager nebo zkr. osoblag) a kárně potrestaní;

    3. v tajných zařízeních: přísně utajovaní vězni.

    (Viz Jacques Rossi: Encyklopedie GULAGu, přel. Vladimír Bystrov a kol., Praha 1999, s. 168.)

  3. Kromě tohoto zvýšeného počtu vězňů k 1. 7. 1946 na Amguňské stavbě pracovalo stále 19956 válečných zajatců (Japonců) a jiných příslušníků tzv. zvláštního kontingentu; viz Urgalský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [Ministerstva] vnitra SSSR č. 5. 

  4. K 1. 1. 1947 počet na Amguňské stavbě pracujících válečných zajatců (Japonců) a jiných příslušníků zvláštního kontingentu dosáhl dokonce 20741. 

  5. Výstavbu proslulé Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) prováděli vězni již před druhou světovou válkou (viz Bamlag). Po obnovení výstavby po válce pracovali na BAM například vězni Východní správy výstavby a táborů Bajkalsko-amurské magistrály (BAM), Urallagu nebo Nižamurlagu (všechny viz). 

    Rovněž většinu ostatní železniční sítě na Dálném východě stavěli vězni například Dallagu, Vostoklagu, Jihovýchodního nápravněpracovního tábora, Perevallagu, Východního nápravněpracovního tábora Stavby 500, Stavby 506 s nápravněpracovním táborem nebo Stavby 508 s nápravněpracovním táborem (všechny viz).