AMGUŇLAG
AMGUŇLAG (zkr. z rus. Amguňskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Amguňský nápravněpracovní tábor).
Zřízen: 3. 3. 1946.
Zrušen: kolem 15. 1. 1947.
Byl podřízen: Amurské správě výstavby Bajkalsko-amurské magistrály (rus. Amurskoje upravlenije stroitělstva Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM]) a Stavbě 500 Hlavní správy táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (rus. Stroitělstvo 500 Glavnogo upravlenija lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Str-vo 500 GULŽDS MVD SSSR).
Nacházel se: ve východní Sibiři v severovýchodní oblasti Chabarovského kraje.
Správa sídlila: zpočátku v osadě Start a později v železniční stanici Churmuli na břehu stejnojmenné řeky severně od Komsomolsku na Amuru 1.
Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 4. 1946 1218 2; 1. 12. 1946 5992 3; 1. 1. 1947 6034 4; 1. 2. 1941 6543.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) v úseku Komsomolsk na Amuru─Urgal 5.
-
Základním rysem zdejšího kraje je nikdy nerozmrzající půda (věčná mrzlota) a letní dlouhotrvající záplavy. ↩
Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora; byl však nazván patrně podle umístění některého táborového oddělení nedaleko blízkého levostranného přítoku Amuru řeky Amguň.
-
Již před zřízením tábora k 1.1. 1946 na Amguňské stavbě pracovalo 906 vězňů, 19551 válečných zajatců (Japonců) a 4287 internovaných (viz Urgalský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [Ministerstva] vnitra SSSR č. 5). ↩
V osadě Start byla rovněž umístěna zvláštní nemocnice č. 3762 (rus. specialnyj gospital № 3762 nebo zkr. specgospital № 3726) pro válečné zajatce s kapacitou 400 lůžek.
Váleční zajatci a internovaní představovali zvláštní kontingent.
Zvláštní kontingent (rus. osobyj kontingent nebo specialnyj kontingent; zkr. speckontingent nebo s/k) bylo označení jakékoliv kategorie (skupiny) osob: občanů, polosvobodných občanů nebo občanů, kteří se museli podrobit dodatečným zvláštním režimům a omezením.
Například:
1. na svobodě: tzv. „svobodní vyhnanci“ (rus. volnossylnyj z volnaja ssylka neboli čes. svobodné vyhnanství; rozuměj: svobodný pobyt na určeném místě), vypovězenci (rus. vyslanyj z vysylka neboli čes. vypovězení), vyhnanci (rus. ssylnyj ze ssylka neboli čes. vyhnanství), zvláštní přesídlenci (rus. specialnyj pereseleněc nebo zkr. specpereseleněc či s/p), některé kategorie bývalých vězňů, některé etnické skupiny, mobilizované pracovní síly (rus. Trudovaja armija [zkr. trudarmija nebo t/a] nebo čes. Armáda práce), pracovní usídlenci (rus. trudovoj poseleněc nebo zkr. trudposeleněc) nebo zvláštní usídlenci (rus. specialnyj poseleněc nebo zkr. specposeleněc);
2. váleční zajatci a internovaní;
3. v táborech: vězni na těžkých nucených pracích (rus. katoržnyje raboty nebo katorga; zkr. KTR), ve zvláštním táboře (rus. osobyj lager nebo zkr. osoblag) a kárně potrestaní;
3. v tajných zařízeních: přísně utajovaní vězni.
(Viz Jacques Rossi: Encyklopedie GULAGu, přel. Vladimír Bystrov a kol., Praha 1999, s. 168.)
-
Kromě tohoto zvýšeného počtu vězňů k 1. 7. 1946 na Amguňské stavbě pracovalo stále 19956 válečných zajatců (Japonců) a jiných příslušníků tzv. zvláštního kontingentu; viz Urgalský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [Ministerstva] vnitra SSSR č. 5. ↩
-
K 1. 1. 1947 počet na Amguňské stavbě pracujících válečných zajatců (Japonců) a jiných příslušníků zvláštního kontingentu dosáhl dokonce 20741. ↩
-
Výstavbu proslulé Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) prováděli vězni již před druhou světovou válkou (viz Bamlag). Po obnovení výstavby po válce pracovali na BAM například vězni Východní správy výstavby a táborů Bajkalsko-amurské magistrály (BAM), Urallagu nebo Nižamurlagu (všechny viz). ↩
Rovněž většinu ostatní železniční sítě na Dálném východě stavěli vězni například Dallagu, Vostoklagu, Jihovýchodního nápravněpracovního tábora, Perevallagu, Východního nápravněpracovního tábora Stavby 500, Stavby 506 s nápravněpracovním táborem nebo Stavby 508 s nápravněpracovním táborem (všechny viz).