PETROZAVODSKLAG

PETROZAVODSKLAG (zřejmě zkr. z rus. Petrozavodskije lagerja neboli čes. Petrozavodské tábory).

Je zmiňován ve vzpomínkách některých pamětníků. Šlo o skupinu táborů na severu Ruska v Karelo-Finské sovětské socialistické republice (od roku 1956 Karelská autonomní sovětská socialistická republika a dnes Respublika Karelija v rámci Ruské federace; fin. Karjala nebo Pohjois-Karjalan Lääninhallitus) na severozápadním břehu Oněžského jezera v lokalitě města Petrozavodska. Vězni pracovali na těžbě dřeva a na lesních pilách. Byly to patrně tábory místní Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra Karelské ASSR (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl Karelskoj ASSR nebo zkr. UITLK UNKVD [UMVD] Karelskoj ASSR). Kromě nich byly v Petrozavodsku rozmístěny za finsko-sovětské války 1939-1940 přijímací středisko válečných zajatců (rus. prijomnyj punkt vojennoplennych) s kapacitou 1000 zajatců a v letech 1944-1949 PETROZAVODSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 120 (viz).