PENZSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 399

PENZSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 399 (rus. Penzenský lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 399 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 399).

Byl zřízen zřejmě v roce 1945 na jihovýchodě evropské části Ruska v Penzské oblasti v městě Penze a byli v něm soustředěni především němečtí vojáci a zajatí příslušníci dalších armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu. Pracovali na stavbách Hlavní správy silnic Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije šossejnych dorog Narodnogo komissariáta vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUŠOSDOR NKVD SSSR) ¹. V informaci „o výsledcích kontroly zajateckých táborů v řadě oblastí SSSR v lednu až únoru 1946“ z 15. 3. 1946 ² je uveden přehled nárustu úmrtnosti v táboře s příchodem zimy: v září 1945 zemřelo devět zajatců a internovaných, v říjnu již 109, v listopadu 204, v prosinci 257 a během prvních 26 dnů ledna 1946 dalších 161. Kontrola zjistila, že zajatci a internovaní neměli zimní obuv a nemohli být odesíláni na práci, chyběly tuky a mouka pro přípravu stravy a dříví na topení se dováželo každý den z míst vzdálených patnáct až dvacet km. Podle kontrolujících zdravotní stav 1300 zajatců a internovaných vyžadoval hospitalizaci, ale v nemocnici chyběla lůžka ³. Tábor byl uveden ještě ve výkazech z 1. 1. 1949. Viz rovněž PENZALAG.