PACHTA-ARALSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 29

PACHTA-ARALSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 29 (rus. Pachta-Aralskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 29 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 29).

Byl zřízen koncem roku 1942 v Hladové stepi ve střední Asii na hranici Čimkentské oblasti (dnes kaz. Ongtüstik Kazakstan oblysy) v jižním Kazachstánu (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) a oblasti Syrdarija ve východním Uzbekistánu (od roku 1991 samostatná Uzbecká republika; uzb. Özbekiston Respublikosy nebo Özbekiston Žumhurijeti) se správou v železniční stanici Syr-Darjinskoje nedaleko města Pachta-Aral (dnes Pachtaaral). Počátkem následujícího roku v něm bylo kolem dvaceti tisíc zajatců a internovaných; šlo především o zajaté německé vojáky a po boku Německa bojující Italy a Rumuny a internované Poláky a Ukrajince. Většina pracovala pro Lidový komisariát obilnářských a chovatelských sovchozů SSSR (rus. Narodnyj komissariat zernovych i životnovodčeskich sovchozov SSSR nebo zkr. Narkomsovchozov SSSR) v pachta-aralském bavlníkářském sovchozu ¹ a dalších místních hospodářských zařízeních. Tábor byl zrušen patrně koncem roku 1947. Viz rovněž PACHTA-ARAL.