OSTROV NAZINO

OSTROV NAZINO 1.

Ve vzpomínkách některých pamětníků označovaný: Ostrov; Ostrov směrti; Směrť-ostrov; Ostrov ljudojedov. Na tento ostrov u ústí stejnojmenné řeky 2 do řeky Ob naproti stejnojmenné osadě jurt místních Osťáků v Aleksandrovském okresu v Narymském okruhu v Západosibiřském kraji (od roku 1944 území Tomské oblasti) byly 18. a 26. května 1933 na třech vlečných člunech vysazeny dva transporty s 6114 osobami odsouzenými v rámci „kulackého přesídlení“ (rus. kulackaja peressylka) k pracovnímu usídlení (rus. trudovoje poselenije nebo zkr. trudposelenije) ve zdejší lokalitě 3. Vězni strádající v nepříznivých přírodních podmínkách a hladovějící byli lhostejnou a krutou ostrahou pracovníků Hlavní správy nápravněpracovních táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. GULAG OGPU SSSR) ponecháni svému osudu; rozmohl se kanibalismus 4. Během prvního měsíce pobytu na ostrově zemřela čtvrtina vězňů a po třech měsících jich zbylo už jen 2200. Místo se stalo známým také jako OSTROV SMRTI (rus. Ostrov smerti) nebo SMRŤÁKŮV OSTROV (volně česky z rus. Směrť-ostrov) 5. Další přijíždějící přesídlenci byli rozmisťování v neobydlené krajině obklopené bažinatou tajgou až do vzdálenosti 200 km proti proudu řeky. Měli vybudovat pět osad s polozemljankami; každý úsek spravoval pověřený důstojník Aleksandrovsko-Vajchovského úsekového velitelství (rus. Aleksandrovsko-Vajchovskaja učastkovaja komendatura) SIBLAGU (viz) 6. Po několika týdnech byly v osadách ponecháni pouze starci a ženy s dětmi a všichni práceschopní muži byli převezeni do Tomska a uvrženi do táborů SIBLAGU. Viz rovněž NOVYJ PUŤ a NARYMLAG.

  1. Někdy uváděno jako Nazina n. Nazin. ↩

  2. Někdy uváděno také jako Nazina n. Nazinská říčka (rus. Nazinskaja rečka). ↩

  3. Pracovní usídlení (rus. trudovoje poselenije nebo zkr. trudposelenije) byl systém násilného usidlování potrestaných osob ve stanovených místech na vzdáleném a neosídleném území. ↩

    V době násilné kolektivizace zemědělství a likvidace kulaků na přelomu dvacátých a třicátých byly z evropské části Sovětského svazu a z Kavkazu násilně vyhnány tisíce rodin dosud samostatně hospodařících rolníků (sedláků) neboli kulaků a nuceně usidlovány ve vzdálených a dosud hospodářsky neosvojených územích Sovětského svazu.

    O původu slova kulak viz Narymlag pozn. 3.

  4. Jednotná hlavní politická správa SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR) byla do roku 1934 předchůdkyní všesvazového Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR). ↩

    Její pracovníci mezi sebou nazývali zubožené přesídlence pohrdavě „šakaly“ a doslova na ně pořádali hony.

  5. Někdy byl rovněž označován jako Ostrov lidojedů (rus. Ostrov ljudojedov). ↩

  6. Později byly do lokality přesunováni také kázeňsky potrestaní vězni z některých táborů Siblagu a Aleksandrovsko-Vajchovské úsekové velitelství bylo přejmenováno na Aleksandrovsko-Vajchovské trestné velitelství (rus. Aleksandrovsko-Vajchovskaja štrafnaja komendatura). ↩