ORŠANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 189

ORŠANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 189 (rus. Oršanskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl [Ministěrstva] SSSR № 189 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 189).

Je zmíněn ve výkazech z 1. 11. 1944 s dislokací na východě Běloruské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Běloruská republika) na hranici s Rumunskem v dnešní Vitebské oblasti (bělorus. Vicebskaja voblasc) v lokalitě města Orša. Byl rozmístěn v objektech původně německého zajateckého tábora určeného pro zajaté rudoarmejce. Tentokrát v něm byli soustředěni naopak zajatí Němci a společně s Německem bojující rumunští a maďarští vojáci a internovaní příslušníci některých dalších národů. V prvních měsících roku 1945 byla však v táboře vysoká úmrtnost: z 4900 zajatců a internovaných v lednu zemřelo 353 a během prvních dvaceti dnů února ještě dalších 183. Tábor byl uveden ještě ve výkazech z 8. 6. 1945. Byl však znovu připomenut v memorandu náčelníka Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Ministerstva vnitra SSSR z 12. května 1948 o výsledcích politické práce mezi válečnými zajatci v 1. čtvrtletí roku 1948 ¹; memorandum konstatovalo zcela neuspokojivý stav pracovního soutěžení a produktivity práce v tomto táboře.