OMSKLAG

OMSKLAG (zkr. z rus. Omskij lager neboli čes. Omský tábor).

Je zmiňován ve vzpomínkách některých ukrajinských pamětníků. Údajně se nacházel v jihozápadní Sibiři v Omské oblasti v lokalitě města Omsk a poskytoval pracovní sílu na průmyslové stavby a do zemědělství. Zřejmě šlo obecné označení nejprve táborů OMLAGU (viz) a po jeho zrušení OMSKÉHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE A ZVLÁŠTNÍ KONTINGENT (viz) vzápětí nahrazeného oddělením TJUMEŇSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 93 (viz) ¹. Ve druhé polovině čtyřicátých let patnáct kilometrů od Omska sídlilo 2. samostatné táborové středisko KAMYŠLAGU (viz) pouze s kontingentem odsouzených podle článku (paragrafu) 58 Trestního zákoníku RSFSR o stíhání „kontrarevolučních trestných činů“ (rus. kontrrevoljucionnyje prestuplenija) a mnoha Ukrajinců; pracovali na stavbě tepelné elektrárny. V roce 1953 v souvislosti s rozhodnutím Ministerstva vnitra SSSR č. 00576 povolit „písemný styk s příbuznými a přijímání balíčků odsouzeným válečným zajatců a internovaným, jakož i občanům jiných států odsouzeným vojenskými senáty Sovětské armády v zahraničí [do nápravněpracovního tábora]“ bylo v Omsku zřízeno doručovací středisko označené jako tábor č. 10 (rus. lager № 10). Kromě toho již od první poloviny třicátých let až do druhé poloviny padesátých let byl v Omsku proslulý tábor místní Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Správy Lidového komisariátu vnitra SSSR v Omské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR po Omskoj oblasti nebo zkr. UITLK UNKVD po Omskoj obl.) označovaný jako OMSK 29 a po druhé světové válce také určený především pro politické vězně.