NOVOTROJICKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 235

NOVOTROJICKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 235 (rus. Novotrojickij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 235 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 235).

Je poprvé zmíněn v dokumentech z 1. 11. 1944 s dislokací na jižním Uralu na hranicích s Kazašskou sovětskou socialistickou republikou (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v Čkalovské (dnes Orenburgská) oblasti 227 km jihovýchodně od Čkalova (dnes Orenburg) v lokalitě obce (od roku 1945 město) Novotrojick na pravém břehu řeky Uralu. Byl určen pro zajaté německé vojáky a příslušníky armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu a pro internované obyvatele ze Sovětským svazem anektovaných území východního Polska a Pobaltí; později přibyli další „nespolehliví“ příslušníci různých národů žijících v Sovětském svazu. Všichni pracovali v místních železárnách a okolních rudných dolech 1. Tábor je zmíněn ještě ve výkazech z 10. 4. 1946.

  1. Podle polských historiků například 8. 5. 1945 přibyl do Čkalovské oblasti (zřejmě právě do Novotrojicka) transport s dvěma tisíci příslušníky zvláštního kontingentu z Graudenzu (dnes pol. Grudziad) ve východním Pomořansku s určením na práci v rudném dole Kimpersaj nalézajícím se těsně za hranicí oblasti v Kazachstánu. ↩

    O zvláštním kontingentu viz Amguňlag pozn. 2.

    Viz rovněž Kimpersajlag a Akťubinlag.