ALDANLAG
ALDANLAG (zkr. z rus. Aldanskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Aldanský nápravněpracovní tábor).
Další oficiálně používané označení: Aldanzoloto.
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Aldan.
Zřízen: 7. 6. 1947.
Zrušen: 29. 4. 1953.
Byl podřízen: po celou dobu trvání Zvláštní hlavní správě Ministerstva vnitra SSSR (rus. Specialnoje glavnoje upravlenije Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. SGU MVD SSSR či Glavspeccvetmet) se zařazením pod Správu nápravněpracovních táborů a kolonií Ministerstva vnitra Jakutské ASSR (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Ministěrstva vnutrennich děl Jakutskoj ASSR nebo zkr. UITLK MVD Jakutskoj ASSR); až teprve těsně před zrušením od 2. 4. 1953 převeden pod Hlavní správu nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).
Nacházel se: na Dálném východě.
Správa sídlila: na jihu Jakutské autonomní sovětské socialistické republiky (dnes Republika Sacha) 470 km jižně od Jakutska v městě Aldan na břehu stejnojmenné řeky 1.
Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 8. 1947 2792; 1. 1. 1948 3590; 1. 3. 1952 2356 2; 1. 1. 1953 2068; 15. 4. 1953 1706.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba zlata v Lebedinských rudných dolech 3; pozemní práce; investiční výstavba; těžba dřeva.
-
Zima ve zdejším kraji trvá kolem sedmi měsíců a průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje až -44°C. ↩
Tábor byl rozdělen na několika táborových odděleních rozmístěných u jednotlivých šachet; přímo v Aldanu bylo 6. táborové oddělení.
Podle některých ruských historiků část táborů Aldanlagu byla soustředěná do skupiny označované jako Aldanzoloto.
Viz rovněž Džugdžurlag pozn. 1.
-
329 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost. ↩
-
Tábor byl zřízen spolu s dalšími sedmi k zajišťování pracovní síly podle potřeb zlatých dolů. ↩
Viz Lebedinyj.
Zdejší zlatá ložiska byla objevena počátkem 20. let dvacátého století. Město Aldan vzniklo v roce 1939 vedle největšího naleziště na místě osady Nezametnyj a dodnes je významným centrem ruského průmyslu těžby zlata.