NIŽAMURLAG

NIŽAMURLAG (zkr. z rus. Nižně-Amurskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Dolnoamurský nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používaná označení: Nižněamurskij ispravitělno-trudovoj lager (ITL); Nižně-Amurlag; Nižněamurlag; Nižně-Amurskij ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo; Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo Nižněamurstroja.

Zřízen: první zmínky ve statistických výkazech jsou z 31. 8. 1939.

Zrušen: 10. 9. 1947.

Obnoven: 29. 9. 1948 reorganizováním Východní správy výstavby a táborů Bajkalsko-amurské magistrály (rus. Vostočnoje Upravlenije stroitělstva i lagerej Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM]) na Správu Dolnoamurského nápravněvýchovného tábora a Stavby (rus. Upravlenije Nižně-Amurskogo ispravitělno-trudovogo lagera [ITL] i Stroitělstva).

Znovu zrušen: 15. 2. 1955 předáním táborových jednotek Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Chabarovském kraji (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Chabarovskomu kraju nebo zkr. UITLK UMVD po Chabarovskomu kr.).

Byl podřízen: Správě železničního stavitelství na Dálném východě Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije železnodorožnogo stroitělstva na Dalněm Vostoke Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UŽDS na DV) do 4. 1. 1940; Hlavní správě táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS NKVD SSSR) do 26. 5. 1946 a potom Správě Stavby 500 (rus. Upravlenije Stroitělstva 500) 1; od 15. 1. 1947 Východní správě výstavby a táborů Bajkalsko-amurské magistrály (rus. Vostočnoje Upravlenija stroitělstva i lagerej Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM]) patrně v rámci Amurské správy výstavby Bajkalsko-amurské magistrály a Stavby 500 (rus. Amurskoje upravlenije stroitělstva Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM] i Stroitělstva 500); od 29. 9. 1948 znovu Hlavní správě táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR; od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR); od 28. 1. 1954 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR) a od 1. 6. 1954 Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Chabarovském kraji (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Chabarovskomu kraju nebo zkr. UITLK UMVD po Chabarovskomu kr.).

Nacházel se: ve východní Sibiři v Chabarovském kraji.

Správa sídlila: zpočátku v městě Komsomolsk na Amuru a později v obci Chungari a od roku 1945 východně od Komsomolska na Amuru v železniční stanici Muli (dnes obec Vysokogornyj) 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1940 27166; 1. 7. 1940 62194; 1. 1. 1941 50535; 1. 7. 1941 52621; 1. 1. 1942 50992; 1. 1. 1943 64056 3; 1. 1. 1944 33746; 1. 1. 1945 26075; 1. 1. 1946 12074 4; 1. 1. 1947 77 5; 1. 10. 1947 5575; 1. 1. 1949 33838; 1. 1. 1950 29253; 1. 1. 1951 30492; 1. 1. 1952 32998; 1. 1. 1953 30689; 1. 7. 1953 26023; 1. 1. 1954 8995.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba železniční tratě v úsecích Komsomolsk na Amuru─Sovětskaja Gavaň na východním pobřeží na rozhraní Tatarského průlivu a Japonského moře, Komsomolsk na Amuru─Urgal v západním předhůři Burejinského pohoří a Komsomolsk na Amuru─Voločajevka na jihu u Chabarovsku; stavba ropovodu z Ochy na východním pobřeží Sachalinu do Cimmermanovky nedaleko Komsomolsku na Amuru 6; dokončení stavby železniční tratě Izvěstkovaja na západě Židovské autonomní oblasti─Urgal; stavba v sousední Amurské oblasti železniční přípojky BAM─Tynda pro stavbu železniční tratě Kulunda─Michajlovskoje na hranici s Čínou 7; stavba železniční tratě Komsomolsk na Amuru─Sovětskaja Gavaň k průsmyku přes pohoří Sichote-Aliň; stavba železniční přípojky Sovětskaja Gavaň─zátoka Severnaja; stavba železniční tratě Komsomolsk na Amuru─Pobědino na Sachalinu v úseku Komsomolsk na Amuru─mys Lazareva na konci Amurského limanu a začátku Tatarského průlivu (dnes město Lazarev) 8; stavba trajektu přes Amur u Komsomolsku na Amuru a doplňkových přístavišť; zvýšení kapacity průjezdnosti železniční tratě v úseku Komsomolsk na Amuru─Selichin východně za Komsomolskem na Amuru a rozšíření železničního uzlu Komsomolsk na Amuru; stavba ropovodu Sofijskoje─Komsomolsk na Amuru; oprava potrubí ropovodu Ochta─Sofijskoje; stavba tunely pod Tatarským průlivem 9; práce na Stavbě 507; stavba Dálněvýchodního hutního závodu (podle ruských historiků patrně šlo o kombinát Amurstal); stavba Nikolajevského železného dolu západně od Chabarovsku a Kimkanského železného dolu na jihu v Židovské autonomní oblasti; přípravné práce v Židovské autonomní oblasti na Birakanských nalezištích dolomitu a magnezitu; příprava v Amurské oblasti těžby žáruvzdorných jílů na Juchta-Buzulinském ložisku 10 a těžby na Oldojském křemencovém nalezišti; výstavba úpravárenských závodů; stavba přístaviště a bytová výstavba v Nikolajevsku; stavba letišť; stavba Ključského kombinátu na jihovýchodě v Čitské oblasti; stavba Mogočské ústřední elektrárny rovněž v Čitské oblasti 11; stavba silnice Mogoča─Ključi; rozšíření přístavu v zátoce Vanino (dnes přístavní město severně nedaleko od Sovgavani); práce v betonárce; bytová výstavba pro trust Amurstalstroj Ministerstva stavebního průmyslu SSSR (rus. Ministěrstvo stroitělnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Minstrojprom SSSR); bytová výstavba pro trust č. 6 Ministerstva stavebního průmyslu SSSR; stavba strojírenského závodu Dalstroje v Komsomolsku na Amuru 12; dřevovýroba; výroba nábytku (v železniční stanici Nylka v Amurské oblasti); práce pro trust Chabarovskugol Ministerstva uhelného průmyslu SSSR (rus. Ministěrstvo ugolnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. MUP SSSR) v obci Čerdomynu na západě oblasti; práce pro Churmulský podnik bytové výstavby (v městě Churmuli asi 100 km severně od Komsomolsku na Amuru); práce na lesní pile v  Selichinu; stavba zařízení na úpravu ethylu v Komsomolské rafinérii ropy Ministerstva ropného zpracovatelského průmyslu (rus. Ministěrstvo něftěpererabatyvašuščej promyšlennosti SSSR nebo zkr. MNP SSSR); výroba vápna v Malmyžském závodě Nižněamurstroje jižně od Komsomolsku na Amuru; výroba cihel; stavba cihelny nedaleko Komsomolsku na Amuru v železniční stanici Šelechovo; rozšíření Chapsalské cihelny v Komsomolsku na Amuru; stavba zvláštních objektů; výroba munice (miny M-82 a M-120) a speciálních obalů v závodě 139 Lidového komisariátu dopravy a spojů SSSR (rus. Narodnyj komissariat putěj soobščenija SSSR nebo zkr. NKPS SSSR) a v táborových strojírenských provozech: Tachtamygdských ústředních opravnách na západě Amurské oblasti, Svobodnenských ústředních automobilových opravnách a Izvěstkovských ústředních opravnách a dřevozpracujícím kombinátu na jihu Amurské oblasti a v Birobidžanských automobilových opravnách v Židovské autonomní oblasti; práce v Ústředních opravnách v Komsomolsku na Amuru; těžba dřeva 13; zemědělské práce v téměř 700 km vzdáleném od Komsomolsku na Amuru sovchozu Arga ve stejnojmenné osadě na řece Zeje (zabezpečovalo Argaské zemědělské oddělení Nižamurlagu; rus. Arganskoje selskochozjastvennoje otdělenije Nižamurlaga); práce v pomocném hospodářství (Orlovka, Usť-Urgalskoje, Alanan, Izvěstkovyj a Karadub) 14; práce v sovchozech Kuldur na severozápadě Židovské autonomní oblasti, Urgal a Voločajevka 15; stavba rozřaďovacího (tranzitního) střediska a překladiště v Sofijském severovýchodně od Komsomolsku na Amuru.16

Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali.

  1. Viz Perevallag pozn. 2. ↩

  2. Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl zřejmě odvozen od dolního toku téměř tři tisíce dlouhé řeky Amur, vlévajícího se u Nikolajevsku na Amuru do Amurského limanu v Ochotském moři. ↩

  3. Z toho 3714 žen. ↩

    21091 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  4. K 1. 1. 1946 společně s vězni Nižamurlagu pracovalo také 26395 válečných zajatců. ↩

  5. K 1. 1. 1947 společně s vězni Nižamurlagu pracovalo také 23999 válečných zajatců (viz Sovgavaňský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [Ministerstva] vnitra SSSR č. 2 a Burejinský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Ministerstva vnitra SSSR č. 3) a 440 zvláštních přesídlenců (rus. specialnyj pereseleněc; zkr. specpereseleněc nebo s/p) bývalých nuceně pracovně nasazených (mobilizovaných) občanů SSSR německé národnosti. ↩

  6. Po útoku Německa na SSSR byly stavba železniční tratě v úsecích Komsolmolsk na Amuru─Sovětskaja Gavaň a Komsomolsk na Amuru─tunel─Urgal a stavba trajektu přes Amur přerušeny a všechny pracovní síly (deset tisíc vězňů) byly nasazeny na stavbu železniční tratě Voločajevka─Komsomolsk na Amuru, stavbu Tunguského mostu, ropovodu Ocha─Cimmermanovka a na dostavbu letiště; stavba železniční tratě Komsomolsk na Amuru─Sovětskaja Gavaň pokračovalo až v roce 1943. ↩

    Cimmermanovka leží severně nedaleko Komsomolsku na Amuru; je proslulá především místní těžařskou lesní společností Cimmermanovskoje s. r. o. (rus. OOO Cimmermanovskoje).

  7. Železniční stanice Tynda nedaleko obce Tyndinskoje (dnes město Tynda) v dnešní Amurské oblasti byla od správy Nižamurlagu vzdálena přes 1000 km! ↩

  8. Přes Tatarský průliv mezi pevninou a Sachalinem měla železniční trať procházet zároveň budovaným podmořským tunelem; po smrti J. V. Stalina v roce 1953 byly však obě stavby jako megalomanský projekt zastaveny. V roce 2003 byl opět vznesen návrh spojit Sachalin s pevninou, tentokrát však mostem, který by umožnil využití především automobilové přepravy nákladů. ↩

  9. Viz předcházející pozn. 7. ↩

  10. Dnes jsou obce Juchta a Buzuli v hloubi Amurské oblasti všeobecně proslulé především léčebnami pro nemocné tuberkulózou. ↩

  11. Od sídla správy Nižamurlagu byla Mogoča vzdálena asi 1250 km! ↩

  12. O Dalstroji viz Sevvostlag pozn. 3. ↩

  13. Práci vykonávali vězni ze zrušeného Novotambovlagu (viz). ↩

  14. Práci vykonávali vězni ze zrušeného Burlagu (viz). ↩

    O pomocných hospodářstvích viz Olchovlag pozn. 1.

  15. Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky. ↩

  16. Vězni Nižamurlagu samozřejmě byli rozmístěni do několika desítek táborových jednotek (základních skupin táborů) podle dislokace pracovišť. Přitom zřejmě v mnoha případech byla využívána zařízení přechodně na určitou dobu uvolněná jinými táborovými komplexy. ↩

    V době fungování Nižamurlagu bylo v Chabarovském kraji a dnešní Amurské oblasti rozmístěno dalších 25 komplexů nápravněpracovních táborů a síť táborových jednotek byla velice hustá. Proto v některých místech sídlilo současně více táborových správ a byla vedle sebe pracoviště vězňů různých komplexů.

    Kromě Nižamurlagu působily v Chabarovském kraji a dnešní Amurské oblasti: 1932─1949 Sevvostlag, 1937─1940 Šosdorlag (jehož správa sídlila přímo v Chabarovsku), 1938─1940 Jihovýchodní nápravněpracovní tábor (jehož správa sídlila ve Voločajevce) a ve stejné době ještě Vostoklag (jehož správa sídlila v Komsomolsku na Amuru), 1938─1941 Amurlag (jehož správa sídlila ve Svobodném) a ve stejné době ještě Novotambovlag (jehož správa sídlila rovněž v Komsomolsku na Amuru), 1938─1942 Burlag (jehož správa sídlila v Izvěstkovém) a ve stejné době Rajčichlag, 1939─1942 Nikolajevský nápravněpracovní tábor (jehož správa sídlila v Nikolajevsku na Amuru), 1939─1943 Chabarlag (jehož správa sídlila opět přímo v Chabarovsku), 1939─1949 Sredněběllag, 1941─1943 Umaltlag, 1941─1946 Svobodlag (jehož správa sídlila samozřejmě přímo ve Svobodném), 1944─1945 Perevallag (jehož správa sídlila stejně jako správa Nižamurlagu v železniční stanici Muli), 1946─1947 Amguňlag (jehož správa sídlila opět v Komsomolsku na Amuru), 1946─1948 Urgallag (jehož správa sídlila opět v Izvěstkovém), 1947─1953 opět Amurlag (jehož správa sídlila opět ve Svobodném), 1948─1954 Běrlag, 1948─1954 Sachalinlag (jehož správa sídlila v nám již rovněž známém přístavu Ocha na Sachalinu), 1950─1951 Vaninlag (jehož správa sídlila v rovněž již zmíněném přístavu Vanino), 1950─1953 Stavba 507 s nápravněpracovním táborem (jehož správa sídlila v Sofijském) a ve stejné době Stavba 508 s nápravněpracovním táborem (jehož správa sídlila v Sovětské Gavani), 1952─1953 Stavba 6 s nápravněpracovním táborem (jehož správa sídlila v osadě u mysu Lazarevo), 1952─1954 Vaninský tranzitně-rozřaďovací tábor (jehož správa sídlila samozřejmě opět ve Vaninu) a 1953─1954 Ulminlag (jehož správa sídlila v Sovětské Gavani).

    Současně bylo v letech 1945─1949 na území Chabarovského kraje v okolí Komsomolska na Amuru rozmístěno čtrnáct táborů válečných zajatců (především bývalých japonských vojáků).

    V Chabarovsku, Komsomolsku na Amuru, Vaninu, Nikolajevsku na Amuru a Sovětské Gavani v Chabarovském kraji a ve Svobodném v Amurském kraji jsou dodnes nápravněpracovní kolonie Ruské federace.