10. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO KRASLAGU

[Desáté] 10. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO KRASLAGU (rus. 10-j otdělnyj lagernyj punkt KRASLAGa nebo zkr. 10-j OLP KRASLAGa).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: 34. km (rus. 34-j km).

Tábor KRASLAGU (viz) na úpatí Východního Sajanu na východě Krasnojarského kraje asi 170 km od Kanska; nacházel se zřejmě na 34 km některé větve táborové úzkorozchodné železnice, kde bylo překladiště vytěženého dřeva, sváženého odtud k hlavní železniční trati 1.

  1. V seznamu koncentračních táborů v SSSR, zpracovaném ruskými historiky B. Jakovlevem a A. Burcevem a zveřejněném v Mnichově v roce 1955, je tábor označen jako součást Rešetské skupiny táborů Kraslagu (viz) a lokalizován patnáct kilometrů východně od osady Bojmy; zřejmě šlo o zkomolený název obce Nižňaja Pojma. ↩

    Podle Jakovlevem a Burcevem zaznamenaných výpovědí pamětníků bylo v táborě téměř 7000 vězňů a všichni pracovali v lese nebo na lesní pile.

    Lesní železnice (rus. lesovoznaja) Kraslagu byla zbudována v roce 1938 a měla 556 km (!) kolejí s pobočnými větvemi do lokalit táborů v Prochladném (viz 6. samostatné táborové středisko Kraslagu), Lebjažjem (viz), Južnoj Tungusce (viz Dvacátýosmý kvartal), Pokanajevce (viz 9. samostatné táborové středisko Kraslagu), Kedrovém, Koljučím a Tiličetu-2 (viz 24. táborové středisko Kraslagu). Později byla část přebudována na širokorozchodnou trať Rešoty-Karabula a část demontována. Zbytky ještě hrály v roce 1996 ve slavném oskarovém filmu režiséra Nikity Michalkova Lazebník sibiřský.