NARVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 206
NARVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 206 (rus. Narvskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 206 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 206).
Je uveden v dochovaných výkazech z 8. 6. 1945 1. Byl dislokován v severovýchodním cípu Estonské sovětské socialistické republiky (dnes samostatná Estonská republika; est. Eesti Vabariik) na estonsko-ruské hranici v městě Narva na stejnojmenné řece. Byl umístěn zřejmě v objektech původně německého zajateckého tábora určeného pro zajaté rudoarmejce; tentokrát v něm však byli soustředěni zajatí Němci a rumunští a maďarští vojáci. Mezi internovanými byli rovněž příslušníci estonských vojenských jednotek bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu a úředníci estonské správy v době německé okupace země. Později byl zřejmě vystřídán NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM A STAVBOU KOMBINÁTU č. 7 (viz) se správou v nedalekém městečku Usť-Narva (dnes Narva-Jöesuu) u ústí řeky Narvy do Narvského zálivu Finského moře.
-
Zřejmě byl zřízen okamžitě po vstupu Rudé armády do této pobaltské země a obnovení Estonské sovětské socialistické republiky, vzniklé násilným připojením Estonska k Sovětskému svazu v roce 1940 a potom v letech 1941-1944 okupované německou armádou. ↩