NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR SPECSTROJE

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR SPECSTROJE (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] Specstroja).

Zřízen: 5. 4. 1946 1.

Zrušen: 31. 12. 1947 přejmenováním na STAVBU 90 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).

Byl podřízen: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR).

Nacházel se: v centru Ruska.

Správa sídlila: v hlavním městě SSSR Moskvě 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 5. 1946 2239; 1. 1. 1947 8474.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: přestavba dvou objektů Všesvazového ústavu experimentální mediciny na závod č. 5 a Ústav speciálních kovů 3; bytová výstavba; práce na Stavbě 713; stavba objektu pro Vědeckovýzkumný fyzikální ústav 2 4; stavba objektu pro Vědeckovýzkumný ústav 9 1. Hlavní správy při Radě ministrů SSSR 5; stavba laboratoře „V“ 6 a laboratoře č. 11 7; stavba objektů Vědeckovýzkumného ústavu 6 8; stavba objektů Vědeckovýzkumného ústavu Chimmaše 9; stavba objektů Vědeckovýzkumného ústavu L. J. Karpova 10; stavba Vědeckovýzkumného ústavu 20 Ministerstva pro vyzbrojení SSSR 11; průmyslová a bytová výstavba pro Moskevský závod elektrotermických zařízení 12; stavba Jižního přístaviště 13; stavba budov Ústředního státního archivu na Bolšoj Pirogovskoj 17 14; stavba budovy Ústřední aerologické laboratoře Hlavní správy Gidrometeoslužby při Radě ministrů SSSR; stavba budovy na železniční stanici Dolgoprudnaja na severním okraji Moskvy; stavba zvláštního objektu Hlavní správy bezpečnosti Lidového komisariátu státní bezpečnosti; těžba dřeva v Moskevské a Gorkijské (dnes Nižegorodská) oblasti; těžba a zpracování rašeliny v lokalitě železniční stanice Tučkovo západně od Moskvy; práce v Melichovské vápence jižně od Moskvy 15; stavba garáže na západě Moskvy v Južnom projezdě (nyní Avtomobilnyj projezd); rekonstrukce budovy na Bolšoj Serpuchovskoj č. 14; stavba dřevozpracujícího kombinátu; výstavba Tučkovského kombinátu výrobků z armovaného betonu 16; stavba automobilových opraven s garážemi; stavba obytného domu na Leningradském šosse (čes. silnice).

  1. Do tábora byl soustředěn kontingent zrušeného Prověřovacího filtračního tábora č. 0334 Lidového komisariátu vnitra SSSR (viz) a převzato samostatné táborové středisko Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Moskevské oblastní správy Lidového komisariátu vnitra (rus. Otdělnyj lagernyj punkt Upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl po Moskovskoj oblasti nebo zkr. OLP UITLK UNKVD po Moskovskoj obl.) dosud pracující pro Specstroj; současně bylo Specstroji povoleno využít vězněné odborníky, odsouzené podle čl. 50-10^ Trestního zákoníku RSFSR (za protisovětskou agitaci a propagandu), a všechny další potřebné odborníky vězněné v moskevských věznicích. ↩

    Na některých stavbách byli použiti také zajatci.

  2. V letech 1932─1956 sídlily v Moskvě správy čtyř ústředně řízených táborů. ↩

    V roce 2003 bylo v Moskvě sídlo dvou Nápravních kolonií Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF).

  3. Byl zřízen rozhodnutím Státního výboru obrany SSSR koncem roku 1944 jako ústřední základna vědeckého výzkumu využití uranu a plutonia. Postupně měnil název: nejprve Vědeckovýzkumný ústav 9 (rus. Naučno-issledovatělskij institut 9 nebo zkr. NII-9) a později Všesvazový vědeckovýzkumný ústav nových materiálů (rus. Vsesojuznyj naučno-issledovatělskij institut novych matěrialov nebo zkr. VNIINM). Dnes Všeruský vědeckovýzkumný ústav neorganických materiálů akademika A. A. Bočvarova (rus. Vserossijskij naučno-issledovatělskij institut něorganičeskich matěrialov im. ak. A. A. Bočvarova nebo zkr. stejně jako u předchozího názvu VNIINM); v centru Moskvy v ulici Bolšaja Ordynka. ↩

  4. V roce 1946 založený Vědeckovýzkumný fyzikální ústav 2 (rus. Naučno-issledovatělskij fizikalnyj institut 2 nebo zkr. NIFI-2) byl krycí název pro Ústav fyziky atomového jádra Moskevské státní univerzity rus. Institut fiziki atomnogo jadry pri Moskovskom gosudarstvennom universitětě); dnes Vědeckovýzkumný ústav jaderné fyziky Moskevské státní univerzity (rus. Naučno-issledovatělskij institut jaděrnoj fiziki Moskovskogo gosudarstvennogo universitěta nebo zkr. NIIJaF MGU). ↩

  5. Viz pozn. 3. ↩

  6. V Obninsku; dnes Státní vědecké centrum Ruské federace Fyzikálně-energetický ústav akademika A. I. Lejpunského v rámci Ministerstva Ruské federace pro atomovou energii (rus. Gosudarstvennyj naučnyj centr Rossijskoj federacii Fiziko-energetičeskij institut im. akaděmika A. I. Lejpunskogo Ministěrstva Rossijskoj federaciji po atomnoj energii nebo zkr. GNC RF Fiziko-energetičeskij institut im. ak. A. I. Lejpunskogo MRF po atomnoj energii (viz Nápravněpracovní tábor a Stavba „V 1“ pozn. 3). ↩

  7. Krycí označení; rovněž v současné Ruské federaci je v různých oblastech výzkumu a průmyslu několik laboratoří č. 11 bez bližší identifikace. ↩

    Navíc je v Ruské federaci stále 42 ZATO (zkr. z rus. Zakrytoje administrativnoterritorialnoje obrazovanije neboli čes. Uzavřený administrativněúzemní útvar); jsou to uzavřená města označená obvykle kromě místního názvu ještě číslem. Jde o střediska především jaderného výzkumu a vývoje zbraňových systémů. 32 ZATO podléhá ministerstvu obrany a 10 ministerstvu pro atomovou energii.

    Ruští historici souvislost někdejší práce vězňů s dnešní utajovanou výrobou strategického významu pochopitelně raději nepřipomínají.

  8. Vědeckovýzkumný ústav 6 (rus. Naučno-issledovatělskij institut 6 nebo zkr. NII-6) se zabýval vývojem první sovětské atomové bomby. ↩

  9. Vědeckovýzkumný ústav Chimmaše (rus. Zavod naučno-issledovatělskij institut Chimmaš nebo zkr. Závod NII Chimmaš); dodnes největší moskevský výzkumný ústav a vývojový závod chemického strojírenství na severu Moskvy u Saveljevského nádraží. ↩

  10. Vědeckovýzkumný fyzikálně-chemický ústav L. J. Karpova (rus. Naučno-issledovatělskij fiziko-chimičeskij institut im. L. Ja. Karpova nebo zkr. NIFChI im. L. Ja. Karpova); má filiálku rovněž v Obninsku (viz pozn. 6). ↩

  11. Vědeckovýzkumný ústav 20 Ministerstva pro vyzbrojení SSSR (rus. Naučno-issledovatělskij institut 20 Ministěrstva vooruženija SSSR nebo zkr. NII-20 MO SSSR) se tehdy zabýval vývojem radiolokačních stanic; později byl převeden pod Ministerstvo elektrotechnického průmyslu SSSR (rus. Ministěrstvo elektrotěchničeskoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Minelektroprom SSSR). ↩

  12. Dodnes významný moskevský závod. ↩

  13. Viz Nápravněpracovní tábor a Stavba Jihovýchodního přístaviště pozn. 3. ↩

  14. Ústřední státní archiv SSSR (rus. Centralnyj gosudarstvennyj archiv SSSR); dnes sídlo Státního archivu Ruské federace (rus. Gosudarstvennyj archiv Rossijskoj federaciji) a dalších ruských ústředních archivů. ↩

  15. Jižně od Moskvy; v devadesátých letech devatenáctého století žil v Melichovu ruský spisovatel A. P. Čechov a proto je město oblíbeným cílem mnoha ruských turistů. ↩

  16. Dnes Tučkovský závod na výrobu z armovaného betonu a silikátů (rus. Tučkovskij závod železobetonnych i silikatnych izdělij nebo zkr. Tučkovskij závod ŽB i SI izdělij). ↩