NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR KOMBINÁTU č. 6

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR KOMBINÁTU č. 6 (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] Kombinata № 6).

Zřízen: 23. 2. 1945 1.

Zrušen: patrně mezi 2. 8. 1946 a 31. 10. 1946 2.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů důlních a hutních závodů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gorno-metallurgičeskich predprijatij Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULGMP NKVD SSSR) do 5. 8. 1946 a potom Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR).

Nacházel se: ve střední Asii v Tádžické sovětské socialistické republice (od

roku 1991 samostatná Tádžická republika; tádž. Čumhurii Točikiston).

Správa sídlila: na severozápadě republiky v městě Leninabadu (dnes Hüdžand).

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 6. 1945 611; 1. 8. 1945 2295; 1. 1. 1946 722.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba a provoz Leninabadského (Ferganského 3) báňského a chemického kombinátu (těžba a zpracování uranové rudy) v rámci Leninabadské báňské správy, Tabošarské báňské správy 4, Majlisujské báňské správy 5, Adrasmanské báňské správy 6 a Tjuja-Mujunského dolu 7; stavba objektu kanceláře geologického průzkumu; stavba objektu kanceláře technického a všeobecného zásobování; stavba objektu vědecké stanice a pomocných provozů Fyzikálního ústavu Akademie věd SSSR v lokalitě města Murgab 8.

  1. Údaje dokumentující vznik tohoto tábora, nalezené ruskými historiky, jsou neobyčejně výmluvnou ukázkou „velkorysosti“ řídících orgánů sovětské penitenciární soustavy. Rozkazem Lidového komisariátu vnitra SSSR z 23. 2. 1945 byl zřízen pouze Kombinát č. 6 a přikázáno soustředit do něj zvláštní přesídlence krymské Tatary (o zvláštních přesídlencích viz Amguňlag pozn. 2 a zejména Kamenlag pozn. 2) z Volgostroje (viz) a zároveň kvalifikované dělníky ze všech jiných táborů (zejména horníky, geology, chemiky, mechanika a energetiky); o zřízení tábora se rozkaz nezmiňoval a ten tak patrně vznikl „jaksi samozřejmě“. První oficiální zmínky o táboru jsou až ve statistickém výkazu k 1. 6. 1945. ↩

  2. Rovněž zrušení tábora probíhalo dosti nepřehledně. Na jedné straně byl ještě uveden ve statistickém výkazu z 1. 6. 1946 a na druhé straně již nebyl uveden ve výkazu k 31. 10. 1946. Mezitím byl však 11. 8. 1945 při stavbě Kombinátu č. 6 zřízen Prověřovací filtrační tábor č. 0333 Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR (viz) a patrně nějaký čas oba tábory existovaly společně. Prověřovací filtrační tábor fungoval až do konce roku 1947, kdy proběhla další reorganizace; o další průběh stavby se však starali dál samozřejmě vězni (viz Stavba 896 s nápravněpracovním táborem a Stavba 665 s nápravněpracovním táborem). ↩

  3. Ferganská kotlina prochází současně Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem. ↩

  4. Dnes město Tabošar na severozápadě republiky padesát kilometrů od železniční stanice Leninabad; údajně právě ze zdejšího dolu byl vytěžen uran použitý pro výrobu první sovětské jaderné bomby. Za sovětské vlády byl Tabošar samozřejmě Uzavřeným administrativněúzemním útvarem (viz Golicynský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Ministerstva vnitra SSSR č. 401 pozn. 1); dnes jsou rudné doly zatím utlumeny. ↩

  5. U obce (dnes město) Majluun-Sun (nebo Majly-Saj) ležící na stejnojmenné řece na jihu sousedního Kirgizstánu (od roku 1991 samostatná Kyrgyzská republika; kyrg. Kyrgyz Respublikasy); dnes místo 23 úložišť jaderného odpadu. ↩

  6. Dnes město Adramas na severozápadě Tádžikistánu šedesát kilometrrů od nejbližší železniční stanice Rapkan; těžba olověno-vizmutové rudy. ↩

  7. Oblast v Turkmenské republice (turk. Turkmenistán Respublikasy) kolem dnešní Tjujamujunské vodní nádrže (turk. Tjujamujuu sukojmaty). ↩

  8. Na východě Tádžikistánu uprostřed Pamíru; město Murab leží ve výši 3500 m n. m. a je nejvýše položeným městem na území bývalého SSSR. ↩

    Šlo o Laboratoř kosmického záření Fyzikálního ústavu P. N. Lebeděva Akademie věd SSSR – dnes Ruské akademie věd (rus. Laboratorija kosmičeskich lučej Fizičeskogo instituta imeni P. N. Lebeděva Akaděmiji nauk SSSR [dnes Rossijskoj akaděmiji nauk] nebo zkr. FIAN).