NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR DMITROVSKÝCH STROJÍREN

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR DMITROVSKÝCH STROJÍREN (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] Dmitrovskogo mechaničeskogo zavoda).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Dimitrovskij mechzavod.

Zřízen: 9. 9. 1938 po zrušení NÁPRAVNĚPRACOVNÍHO TÁBORA A STAVBY SAMOSTATNÉHO DMITROVSKÉHO OKRESU HLAVNÍ SPRÁVY NÁPRAVNĚPRACOVNÍCH TÁBORŮ LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (viz).

Zrušen: 10. 8. 1940 předáním objektů Stavbě Kujbyševského vodního díla a převedením vězňů do SAMARLAGU (viz).

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: ve středním Rusku v Moskevské oblasti 1.

Správa sídlila: severně od Moskvy v městě Dmitrovu 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 10. 1938 2066 3; 1. 1. 1939 2273; 1. 1. 1940 2371; 7. 1940 1643.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce v Dmitrovských strojírnách Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR 4.

  1. V letech 1932─1956 bylo v různých dobách v Moskevské oblasti ještě 34 dalších ústředně řízených táborů (táborových komplexů). Kromě toho desetitisíce vězňů se nalézaly v táborech podléhajících oblastním orgánům. ↩

    Přímo v Moskvě sídlily správy čtyř ústředně řízených táborů.

    Ještě v roce 2003 bylo v Moskevské oblasti devatenáct Nápravních kolonií Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF).

    V Moskvě sídlí dvě nápravní kolonie.

  2. Dnes přístav na trase Moskevského kanálu. ↩

    V Dmitrovu sídlily rovněž správy: 1932-1938 Dmitrovlagu; 1938 Nápravněpracovního tábora a Stavby samostatného Dmitrovského okresu Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR; 1949-1952 Stavby 560 s nápravněpracovním táborem a 1952-1953 Nápravněpracovního tábora „AŠ“ (všechny viz). V roce 1945 zde sídlil také Dmitrovský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 272 (viz).

  3. Z toho 296 odsouzených jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  4. Řízených nejprve Odborem průmyslových podniků Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Otděl promyšlennych predprijatij Glavnogo upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Otděl prompredprijatij GULAGa NKVD SSSR) a potom Lesním odborem (rus. Lesnoj otděl Glavnogo upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Lesnoj otděl GULAGa NKVD SSSR). ↩